XXXI. HISTORIE ROZCHODU

Josef Svatopluk Machar

XXXI.
HISTORIE ROZCHODU
Bez děje drama. Pranic nestalo se. Nepadlo slova, jež by rozpálilo. Dva přátelé – čtvrt století si stáli po boku věrně v těžkých chvílích žití – se po měsících odloučení sešli a hovořili. Jeden zotvíral hned – po dávném zvyku z časů uplynulých – dokořán dveře do salonu duše, do pracovny, do kuchyně, všech jizeb – leč druhý jaksi zaražen a upjat vstoupiti váhal, mluvil o počasí, o doby těžkostech – a slova jeho šla, házejíce nenápadně závoj na cosi, co má zůstat neviděno. A dveří duše svojí neotevřel. A zavřené ty dveře promlouvaly o nečistotě vnitřka... o proradě... o plánech tajných – kdo ví? Jisto pranic. Leč stačilo to. Zotvírané dveře v prvého duši zapadly zas v zámky, na věci minulé se tma hned snesla, a když se rozešli pak na pět kroků, sto kilometrů bylo mezi nimi, a v jedné duši hrob a na něm křížek. 1916.
48

Kniha Tristium Praga (in Macharovy spisy, svazek 25) (1926)
Autor Josef Svatopluk Machar