XXXIV.
ŠEST EPIGRAMŮ
VÁLKA
Rve bída... Lidé mátožní... pár stínů...
Už dost! Ať vraždění to přestane!
Pak vzpomeneš si na svou domovinu:
Jen dál, jen dál! Jen konec ještě ne!
OBNOVENÝ IMPORTNÍ STYK S RUSKEM
Věrným Čechům vyhláška se činí,
ve Vídni že úřaduje nyní
v ministerstvu vnitra přes dvůr vzadu
Durak, carský censor z Petrohradu.
1916.
NÁHROBNÍ NÁPIS RAKOUSKA V HISTORII
Žil životem, v němž smyslu není,
časové pouze opomenutí –
a pak se pustil v zápolení
a uvítězí se k rozpadnutí.
52
SLUŽKA JDOUCÍ ZE SLUŽBY...
čili: jak se rozloučíme s Rakouskem
Dáme vám s bohem pěkně tuze
a poděkujem slušně všem.
Tak mějte se tu po zásluze...
A myslit budem: Čert vás vem!
PARADOXA
Mír! zní to z Východu. A nás to děsí.
Hřmí západ: Válku! Nám to útěcha.
Té humanitě nyní zvykli jsme si
a zvyku člověk těžko zanechá.
1917.
V LEDNU 1918
Ne, nás už nelze nazpět vrci
nás ženou strašné síly vpřed:
to třistaleté touhy srdcí,
vztek krve, starý tři sta let.
53