XXXV. U NÁS...

Josef Svatopluk Machar

XXXV.
U NÁS...

Což – nalejem zas v dějin víno vody? Do čisté vody nakapeme špíny? Vždyť my si vždycky pokazili hody, my sami, sami, bratři, nikdo jiný. Vždyť lidmi činů jsme jen z polovice, půl druhou „poměry“ jsme zvali plaše – půl pták, půl myš – když nebylo dne více a noc ne ještě, byla doba naše. Minuty sčítám k velké budoucnosti a každé příští minuty se bojím – chtěl bych mít skoro Boha na výsosti a prosit, by bděl nad národem mojím! 1917.
54