LXXXIX. PALACKÝ

Josef Svatopluk Machar

LXXXIX.
PALACKÝ

My dali Jemu pomník – On nám rady pro časy příští. V citů vděčném vzplání je zopakujem nyní. Dohromady si řekneme pak, že jsme vyrovnáni. Byl starý pán a dobře smýšlel s námi – to uznat slušno. Jenže naši dnové s novými přišli pro nás potřebami, a také čas nám hude písně nové. My vrátíme se k obvyklému žití – je pravda, On by nad ním rmoutil snad se – leč poměry... a příkaz živobytí... je po idyle... možno říci krátce. Syn bonvivant tak v otcův úmrtní den dá květy na hrob dědy rozšafného – a pak se honem radosten a kliden ke kalným pletkám vrací žití svého. 158