XCVI.
„COS NOVÉHO SE RODÍ V ČESKÉM VZDUCHU.“
Pár pošetilých hochů za chalupou
si malý ohník ondy založilo
a nyní bujně kolem něho cupou
a hulákají, jak už hochům milo.
Křik jejich přilákal pár chalupníků
a rozčilil je: Krista pána! Hra ta
je nebezpečna, vždyť tu v okamžiku
i chytnout může ta i ona chata! –
I dali jsou se do velkého řevu,
jen proto, by křik chlapců přehlušili
a do ohníčka jejich v prudkém hněvu
začali foukat z plic svých celé síly –
by zhasili jej. Moudrost to ne nová
a osvědčený věhlas chalupníků –
těm rovny, jež báj slaví Krylovova,
v níž tací soudci utopili štiku.
28. května 1926.
166