XCVIII. JARNÍ SITUACE

Josef Svatopluk Machar

XCVIII.
JARNÍ SITUACE
Mé černovidství... Dny šly bezestoudně, já vpaloval jim trestná znamení – ex offo obhájci hned na mě soudně šli, hájíce je. Prý se necení kus práce positivní. Žluč prý žene mě k nespravedlivým těm ortelům. Prý odhaluji vředy utajené pro radost vrahům, pro žal přátelům. To bylo v zimě. Jarní dny jsou tady a odevšad zní smutek, zlost a žal: prý chybovali všichni dohromady, prý tehdy veliký se omyl stal. Prý chamtivost, stran pustá licitace bez míry, citu zodpovědnosti nás vehnaly do trapné situace pro vrahů smích a dobrým k lítosti. Teď moh bych říci: sláva pánu bohu, mé proroctví se tedy splnilo – leč neřeknu. Já dím, co říci mohu: zle není tak, by hůř už nebylo. 168

Kniha Tristium Praga (in Macharovy spisy, svazek 25) (1926)
Autor Josef Svatopluk Machar