POSEL.
– Ó Spartané, já spěchám od Thermopyl.
Mě Leonidas vyslal umíraje –
– A padli všichni? –
– Po zákonech vlasti.
A těla barbarská se kol nich kupí
jak hory a s těch sláva Lakoniky
větrnou nohou po Helladě běží. –
– A můj syn Agil? –
– Jako včely v úl svůj
tak spěla kopí perská v prsa jeho. –
– Já smrtelného zrodila jsem syna.
Ó bozi věční, teď jsem matkou šťastnou. –
– Tak. Pravdu díš. Však neblahý já posel,
jenž slepým losem určen k službě trudné
70
jsem místo svoje opustiti musil,
kam poději se? Budu potácet se
ve světle denním, živá kořist Hadu,
a zhrda všech mým údělem jen bude.
A když pak zemru, nikým neoželen,
stín osamělý Hadem bloudit budu,
neb druzi z boje víc mě nepoznají
a k nim se hlásit sám, stud zabrání mi. –
71