ANTICKÉ JARO
Od sledů mračen, špinavých dešťů
vůz zlatý Apollinův očistily
úsměvné Hory.
Mraky pak šeré do řek a lesů
s azurných plání odehnati kázal
král bouřných větrů.
Vítězný Foibos na zářném voze
opratě drže usmívá se dolů
s blankytných výšin.
Vrásčité líce matičky Gaie
úsměvem kvetou, voně odychuje
rodička božstev,
hruď nesmrtelnou zelení halíc
k Heliu vzhůru po skřivanech drobných
posílá pozdrav.
33