Hoch Octavian Neforemný efeb(J5f)
potomek propuštěnce provazníka(J5f)
vnuk měnce peněz slavný to rod otcův(J5f)
po matce afrikánský handlíř v mastech(J5f)
byl zdobou velikého rodu tvého(J5f)
A ty jsi snil o vládě nad vším světem(J5f)
A po Caesaru chtěl jsi urvav jmeno(J5f)
podědit všecko jmění ducha váhu(J5f)
Ne mladíku ten Juliův duch velký(J5f)
po nivách Hadu volně asi těká(J5f)
a jistě dlouho dlouho rozmýšlel by(J5f)
kdyby měl vejít v těla tvého schránku(J5f)
a v podnájmu být drobné duše tvojí(J5f)
jež nezve nic svým z velkých darů bohů(J5f)
než úlisnost a chytrost jakou mají(J5f)
hetery řecké Pod zdmi hippodromu(J5f)
ó včerejší den velké hrdé slávy(J5f)
tě zbité legie tvé přesvědčily(J5f)
mládenče zpychlý že je živa svatá(J5f)
a velká Nemesis jež neodpouští(J5f)
jež neuspí se božstvo spravedlivé(J5f)
Co zanechal jsi padlých na bojišti(J5f)
A ranění již ušli nesli rány(J5f)
na zádech hochu na zádech ne v hrudích(J5f)
A mladík ten chtěl vládnout celým světem(J5f)
Procit jsi hochu včera tedy ze snů(J5f)
Rozumíš nyní žebříku jímž stoupá(J5f)
tajemné Fatum k nezvratné své výši(J5f)
Marius krok to prvý druhý Sulla(J5f)
a třetí Pompejus a čtvrtý Caesar(J5f)
a pátý ha ha myslils Octavian(J5f)
Mladíku pátý zve se Antonius(J5f)
jaks viděl pod zdmi hippodromu včera(J5f)
U Actia toť jiná Episoda(J5f)
to prostě byla Malá parenthesis(J5f)
jak řečníci ji ve svých řečech činí(J5f)
by silněj potom proud slov plynul k cíli(J5f)
U Actia tam Kleopatra zřela(J5f)
že orel s výše snes se na loď tvoji(J5f)
i bylo tedy božstva vůlí zřejmou(J5f)
že zvítězit máš Bozi zvednou často(J5f)
člověka k výši by tím hroznější byl(J5f)
ráz pádu jeho Kleopatra jela(J5f)
v čas z této bitvy plané bezúčelné(J5f)
a mně co zbývalo než jeti za ní(J5f)
vždyť poslala mi k sledování výzvu(J5f)
Dnes zřejmo že to byla episoda(J5f)
a vůlí bohů že se Kleopatra(J5f)
v čas zachránila vědouc že tím chrání(J5f)
i Antonia k velikým dnům příštím(J5f)
Jsme v moci Fata Ale člověk moudrý(J5f)
se snaží Fatu svému porozumět(J5f)
a krok svůj zřídit podle jeho vůle(J5f)
Jak otáčivé kolo o němž pěje(J5f)
Řek Sofokles tak ubíhal můj život(J5f)
do výše vznášeje se z bláta prachu(J5f)
a s výše klesaje zas v ponížení(J5f)
ó Kleopatro slunce mojich roků(J5f)
osudy naše skulo věčné Fatum(J5f)
pro celý život démantovým poutem(J5f)
jež nerozbije nikdo ze smrtelných(J5f)
A ten hoch myslil že ta Octavia(J5f)
ta studená a nudná krasavice(J5f)
pravd plna jako matrona už letná(J5f)
nádoba ctnosti jaké byly vkusem(J5f)
snad za dob kdysi Numy Pomplia(J5m)
že ta má býti Antoniu družkou(J5f)
Ó Kleopatro jediná ty ženo(J5f)
Ne že jsi dítkem starých slavných králů(J5f)
však že jsi ženou prvou ženou světa(J5f)
jsi lvicí římského lva Antonia(J5f)
Vždyť Antonius ve všem dědicem je(J5f)
velkého Julia a Kleopatra(J5f)
přec byla diademem Caesarovým(J5f)
Jak dívala se včera s pýchou na mě(J5f)
když Vicinovi odměnu dát chtěla(J5f)
ty její oči jsou jak skvoucí mandle(J5f)
v jichž středu hoří jak noc černý oheň(J5f)
ó Kleopatro osude můj sladký(J5f)
Ten Vicinus jak Ares řádil v řadách(J5f)
hochových kohort pod zdmi hippodromu(J5f)
muž čacký voják který zárukou je(J5f)
že rozhoří se hvězda Antonia(J5f)
když tací životem jej podpírají(J5f)
To Kleopatra také jistě cítí(J5f)
A srdce její také pyšněj bilo(J5f)
když vojáka jsem před zrak její přived(J5f)
by sama statečnost mu pochválila(J5f)
A čacký Vicinus stál jako socha(J5f)
ne přilba zlatá ne brnění drahé(J5f)
jež za odměnu z ruky její přijal(J5f)
však něžná vlídnost královny mé jala(J5f)
tak vojáka že mlče slzel štěstím(J5f)
Ó Kleopatro jdeš jak božstvo světem(J5f)
a kam tvůj pohled padne blaho kvete(J5f)
Imperatore Vicinus tvůj přešel(J5f)
hned jak byl přijal dary královniny(J5f)
v ležení Caesarovo Přešel se vším(J5f)
se zlatou přilbou brněním tím drahým(J5f)
a soudruhy své vybíd při odchodu(J5f)
jít za příkladem tímto Slovem drzým(J5f)
se tebe dotkl imperatore můj(J5f)
i královny Pád blízký věštil tobě(J5f)
a ji k heterám římským přirovnával(J5f)
jež odkvetlé jen ve tmě noční bloudí(J5f)
u hradeb města Odpusť ústům mojim(J5f)
že rouhavá ta slova opakují(J5f)
však zmírnil jsem už tak i ostrost jejich(J5f)
Imperatore je mi teskno k pláči(J5f)
ne nad svým losem jenž mě tady stihne(J5f)
však z tebe z tebe Vzbuď se pane povstaň(J5f)
Jako bych velké slunce padat viděl(J5f)
jež nikdy více Otroku můj vyjdi(J5f)
Imperatore Řekl jsem už Vyjdi(J5f)
Pravili že byl viděn divný průvod(J5f)
onehdy v noci Z Alexandrie táh(J5f)
veliký zástup Satyrů již hráli(J5f)
na cymbály a na píšťaly pěli(J5f)
mávali thyrsy loučíce se s městem(J5f)
Bůh Dionysos který zvláště střehl(J5f)
mé štěstí odešel prý s nimi v dálku(J5f)
Vicinus voják i bůh Dionysos(J5f)
vše opouští mě Bohové i lidé(J5f)
Jakoby velké slunce padat viděl(J5f)
jež nikdy více otrok můj tak řekl(J5f)
Proč naposledy nemá slunce padat(J5f)
Co heroů už prošlo naším světem(J5f)
a zašli všichni Zašly velké říše(J5f)
králové slavní sama božstva zašla(J5f)
a jiná zajdou Věčno jenom Fatum(J5f)
A mudrc tiše poslouchá hlas jeho(J5f)
a neodpoví jemu planým vzdorem(J5f)
Oh Antonie loukoť kola toho(J5f)
na níž je připjat pozemský tvůj osud(J5f)
se svezla k zemi a víc nevznese se(J5f)
Čas sklonit hlavu pod rozkazem Fata(J5f)
Ó Kleopatro vše je dokončeno(J5f)
vše vyrovnáno usmířeno všecko(J5f)
Smrt neleká mě neboť zemru patře(J5f)
do tvojich očí a smrt brankou bude(J5f)
k novému žití neb na nivách Hadu(J5f)
my dále lásce svojí žíti budem(J5f)
bez hořkosti jež přimísil k ní život(J5f)
z vody Lethe píti nebudeme(J5f)
neb nechcem zapomenout svojí lásky(J5f)
Ó Kleopatro byl li šťastnějším kdy(J5f)
tvůj Antonius než je v této chvíli(J5f)
Řím Vláda světa Chlapec Octavian(J5f)
Vše plyne jako bublinové trety(J5f)
jež pouští hoši pro zábavu z mýdla(J5f)
vše marnost hloupost Všecko musil ztratit(J5f)
tvůj Antonius aby mohl cítit(J5f)
že největším je ze všech mocných světa(J5f)
tvou lásku maje Kleopatro moje(J5f)
Hoch Octavian bude vládnout Římem(J5f)
ó kdyby druhý Řím byl ještě v světě(J5f)
i ten bych nyní klidně jemu přidal(J5f)
ber hochu vládni když tě vláda těší(J5f)
Fortuna dařila tě vždy svou přízní(J5f)
Před lety v Římě když se v zápas daly(J5f)
křepelky naše v krvavé když boje(J5f)
můj kohout hnal se s rudou svojí přilbou(J5f)
tvé křepelky tvůj kohout vítězili(J5f)
Vem vládu světa neboj se můj hochu(J5f)
tvou ruku teď už nikdo nezadrží(J5f)
Sny pošetilé myšlenky lstné bídné(J5f)
jež tolik dnů jste mi už povraždily(J5f)
v tolika nocech zabránily spánku(J5f)
mé zraky zavřít Proč to bylo všecko(J5f)
Křepelek zápas kohoutů boj planý(J5f)
ubohé hříčky Proto snad by člověk(J5f)
v hodině smrti stal se aspoň moudrým(J5f)
nicotu všeho poznav Kleopatro(J5f)
ničeho není žel mi Litoval bych(J5f)
jen tebe litoval bych Kleopatro(J5f)
kdybych měl umřít s vědomím tím hrozným(J5f)
že zůstaneš tu sirá moje vdova(J5f)
Jen tebe litoval bych Kleopatro(J5f)
neb vím že nikdo z lidí ani bohů(J5f)
už by tě takou láskou nemiloval(J5f)
jak miloval tě věrný Antonius(J5f)