TAEDIUM VITAE.

Josef Svatopluk Machar

TAEDIUM VITAE.
Je mlha. Všecko padá do hlubiny. Sám zdáš se státi v šedivé té hluši, a co se kolem míhá, to jsou stíny, toť jenom schránky vyprchalých duší. Mdlo v očích, hořko v hrdle. Těžkou hlavu šíj sotva drží. Není ani síly se sobě vysmát, proklít tu svou slávu a celou hloupost, jíž jsme dosud žili. 122