Můj anděli jsem šílen blahem(J4f)
A jak ti mám vše zjeviti(J4m)
Před štěstí svého stojím prahem(J4f)
a zítra chci jej přejíti(J4m)
eh píšu slova moje lásko(J4f)
a slova kletbou citů jsou(J4m)
chtěl zpívat bych má černovlásko(J4f)
nějakou hymnu mohutnou(J4m)
a dunět bouřit plesným pěním(J4f)
jak rozpoutané varhany(J4m)
ach confusním tím blabolením(J4f)
čas mařím těžce získaný(J4m)
nuž odpusť Zítra roven ptáku(J4f)
jak prvá s věže udeří(J4m)
claque v ruce v novém lesklém fraku(J4f)
já vletím u Vás do dveří(J4m)
a řeknu Tvému otci všecko(J4f)
a řeknu mu jak mám Tě rád(J4m)
a budu prosit jako děcko(J4f)
a on nám musí požehnat(J4m)
Mám titul teď mám postavení(J4f)
náš byt už také nalezen(J4m)
věř že mu v městě rovna není(J4f)
tak jak sis vždycky přála jen(J4m)
ach zítra štěstí mé můj květe(J4f)
ach zítra mým je všecko v ráz(J4m)
mé tmavé hvězdy sladce spěte(J4f)
a vzdor velkému pokušení(J4f)
dnes tisknu plaché políbení(J4f)
ne na ty moje hvězdy zlaté(J4f)
však tam kam padlo prvníkráte(J4f)
v Tvůj černý lesklý drahý vlas(J4m)
Dočetla Štíhlé její tělo(J4f)
v řasnatém pestrém županu(J4m)
jak v sladké mdlobě zvolna sjelo(J4f)
v klín tureckého divanu(J4m)
a její měkká malá ruka(J4f)
na bouřná ňadra tiskne list(J4m)
a srdce pod ním tak jí ťuká(J4f)
že možno tyto tepy sčíst(J4m)
tmu žhavou sladkou cítí kolem(J4f)
tmu sladkou v ňader úkrytě(J4m)
chce plakat štěstím jásat bolem(J4f)
a vzlyká jenom hlasitě(J4m)
Chce čísti drahý list ten znova(J4f)
Čte Marně Mizí před zrakem(J4m)
jí všecka tato jeho slova(J4f)
jen jedno stojí zázrakem(J4m)
to zítra zítra a jím spíjí(J4f)
se duše její veselá(J4m)
jak nejkrásnější melodií(J4f)
již na světě kdy slyšela(J4m)
ó nejraděj by jako střela(J4f)
s tím zítra na svých žhavých rtech(J4m)
z té komnatky své vyletěla(J4f)
a křičela je po schodech(J4m)
a běžela by po ulici(J4f)
tam kde je stále lidstva ruch(J4m)
a to své zítra jásající(J4f)
jim hřměla v udivený sluch(J4m)
Vyskočí Hledí z okna ven(J4m)
Je květen Zlatý čistý den(J4m)
A proteplený jasný svit(J4m)
na blízkých domů padá štít(J4m)
na věží kříže moře střech(J4m)
jež v křivočarných obrysech(J4m)
se vine v dál až jeho lem(J4m)
s našedlým splývá obzorem(J4m)
A nad protější nízký dům(J4m)
pár topolů ční k nebesům(J4m)
rub šedý listů blýská jim(J4m)
třesavým třpytem stříbrným(J4m)
Nad oknem jako vdechnuté(J4m)
oblaky visí nadmuté(J4m)
bělostné skvoucí cípy jich(J4m)
se blýští jako padlý sníh(J4m)
a po té plachtě zářivé(J4m)
jak křížky černé hyblivé(J4m)
pár ptáků křídlem rozpjatým(J4m)
se honí letem klikatým(J4m)
kol oblaků se v šíři pne(J4m)
to nebe čisté blankytné(J4m)
tak velebné tak bez hrází(J4m)
až zrak jí leskem přechází(J4m)
Toť den kdy duše dokořán(J4m)
otvírá každou ze svých bran(J4m)
a když v ni padl blaha svit(J4m)
je slz v ní plno na pokraj(J4m)
a celý tento luzný máj(J4m)
se začíná v nich zrcadlit(J4m)
A zas čte drahý list ten znova(J4f)
Jak nevýslovně sladce zní(J4m)
ta všecka jeho vřelá slova(J4f)
jak šumí milým echem v ní(J4m)
Ó chtěla by zde duši míti(J4f)
jen jednu duši přátelskou(J4m)
na jejíž hrudi povědíti(J4f)
by mohla sladkou tíseň svou(J4m)
a zaplakat ach máti drahou(J4f)
a zdvihá zarosený vlahou(J4f)
zrak k obrazu kam denně dává(J4f)
ty nejvonnější květiny(J4m)
tam na ni hledí drahá hlava(J4f)
ty něžné oči matčiny(J4m)
se točit po ní vždycky zdají(J4f)
když přecházívá v pokoji(J4m)
a hle dnes účastenstvím plají(J4f)
ó matička dnes všecko ví(J4m)
a jistě z hrobu žehná jí(J4m)
A otec plaše na retu(J4m)
se zachvělo to slovo jen(J4m)
Jak spustil by kdos rolettu(J4m)
byl pokoj rázem proměněn(J4m)
svit shas i v duši plno chmury(J4f)
vše chví se v ní jaks bázlivě(J4m)
a zdá se matčin obraz s hůry(J4f)
že hledí na ni tesklivě(J4m)
Ach otec po svém kanceláři(J4f)
až přijde domů v poledne(J4m)
a s ledovou tou svojí tváří(J4f)
jak stroj si k stolu usedne(J4m)
a noviny své klidně zvedne(J4f)
a zabývá se obědem(J4m)
přes brejle při tom na ni hledne(J4f)
svým ocelovým pohledem(J4m)
a spartanský svůj hovor spřede(J4f)
jak bývá to dne každého(J4m)
Co děláš neb Jak se ti vede(J4f)
neb Tak což máš dnes nového(J4m)
a odpovědi nečekaje(J4f)
a nepromluvě slova víc(J4m)
čte do novin zas ukrývaje(J4f)
tu přísnou z pergamenu líc(J4m)
jak má mu v této chvíli říci(J4f)
co psal dnes její milující(J4f)
A přec jej nutno připravit(J4m)
sic hrozno jest jí pomyslit(J4m)
co mohlo by se zítra dít(J4m)
Má říci Tati člověk jeden(J4f)
chce nyní vše mi k nohoum snést(J4m)
by na zemi mi stvořil eden(J4f)
toť řádek z Jeho psaní jest(J4m)
ach cítí jak už tuto větu(J4f)
by přerušil jí zřetelně(J4m)
Co chceš Nech floskulí a květů(J4f)
a mluv jen krátce reelně(J4m)
Má říci Tati tenkrát v bále(J4f)
kams dovolil mi s tetou jít(J4m)
po mojí prosbě vytrvalé(J4f)
jsem začla nový život žít(J4m)
ne ne i to je slovo křivé(J4f)
jež nepustil by k prsoum svým(J4m)
buď odsek by jí jako dříve(J4f)
neb řekl suše Vím už vím(J4m)
čímž rozuměna pouze jedna(J4f)
by ovšem byla okolnost(J4m)
to bylo dvacátého ledna(J4f)
před dvěma roky potom dost(J4m)
Jak začít jenom řeč tu smělou(J4f)
by začátek už jádrem byl(J4m)
by odvahu on její celou(J4f)
při prvém slově nezabil(J4m)
Chci vdát se tati Hu tu cítí(J4f)
že vbod by se v ni sivý zrak(J4m)
jak chtěl by duši její píti(J4f)
a rty by řekly ostře Tak(J4m)
Ne ne ne tady slova není(J4f)
kdo doufal by je bláhový(J4m)
a ona cítí v rozechvění(J4f)
jak zemře snad však nepoví(J4m)
Spíš umře ano umře záhy(J4f)
vždyť srdce její uvadne(J4m)
jak květ jenž vyšel beze vláhy(J4f)
a beze vláhy opadne(J4m)
ta láska tak je v duši její(J4f)
ba láskou její žití je(J4m)
když otec z duše vytrhne ji(J4f)
to její žití zabije(J4m)
Ať zemře pak i otec pozná(J4f)
že zhřešil nad tím životem(J4m)
a z přísných očí bolesť hrozná(J4f)
mu vyvře slzí klokotem(J4m)
i On pak přijde svoje rety(J4f)
na čela přimkne chladný led(J4m)
a tváří jejích bledé květy(J4f)
zulíbá ještě naposled(J4m)
jí na hrob vrba zasadí se(J4f)
strom by jí temný stín svůj dal(J4m)
tak jak to píše kdesi Musset(J4f)
jenž též pod vrbou tlít si přál(J4m)
A příští zima na tom místě(J4f)
svůj sněžný rubáš upřádá(J4m)
Ó zemře musí zemřít jistě(J4f)
a přec jen zemře nerada(J4m)
Na pestrý nízký taburet(J4m)
si u piana usedá(J4m)
kams v prázdno upře teskný hled(J4m)
a příklop maně pozvedá(J4m)
a maně ručky zavadí(J4m)
o klávesy ten divný zvuk(J4m)
mollový akord temně zní(J4m)
jak výkřik utlumených muk(J4m)
A dál a dále praeluduje(J4f)
už má i nožku v pedalu(J4m)
a zdá se jí jak klavír duje(J4f)
že rozumí jí pomalu(J4m)
Not sešit vzala Hraje zvolna(J4f)
kus duše dává v každý ton(J4m)
toť z Manon je ta píseň bolná(J4f)
z pátého aktu Její skon(J4m)
pod nebem šírým zhvězděným(J4m)
u Havru v dálce kmitá se(J4m)
pláň moře svitem zeleným(J4m)
A po bojích a zápase(J4m)
a po lásce a orgii(J4m)
to drobné tílko upíra(J4m)
v nadzemské jakés glorii(J4m)
na mořském písku umírá(J4m)
A jejích zraků mroucí kmit(J4m)
moh ještě moře lásky pít(J4m)
z dvou zraků nad ni skloněných(J4m)
dřív od ní věčně zničených(J4m)
Jak prška deště prudká divá(J4f)
když padá do vyprahlých hrud(J4m)
tak v tesknou duši hudba splývá(J4f)
a splachuje z ní zemský rmut(J4m)
a posilněn zas člověk vstává(J4f)
z podpatí nevyzpytných fat(J4m)
a znovu na cestu se dává(J4f)
a doufá zas že dojde snad(J4m)
a tenkrát citů hnutím vděčným(J4f)
rád člověk vřele docení(J4m)
jak požehnáním nekonečným(J4f)
je v trudné chvíli umění(J4m)
Manon je mrtva Hrdinka má(J4f)
finale její dohrála(J4m)
opřela hlavu ručinkama(J4f)
a usedavě plakala(J4m)
Za stolkem palem kaktusu(J4m)
v jich zelenavý stopen šer(J4m)
bizarrní stojí etagére(J4m)
ze žaponského bambusu(J4m)
Pagoda mandarin to as(J4m)
a filigranských figur sbor(J4m)
a knihy mušle něco vás(J4m)
zde tvoří roztomilý chor(J4m)
Z té směsi podobizen dvé(J4m)
se dívá v pokoj oči jsou(J4m)
tak živé rysy mladistvé(J4m)
dle kroje ženich s nevěstou(J4m)
A teskný stín na bílém čele(J4f)
má hrdinka k nim vzpírá hled(J4m)
tak zřeli její roditelé(J4f)
před čtvrtstoletím v tento svět(J4m)
To štěstí jež je blažilo(J4m)
jim z očí rtů a čela tváří(J4f)
tím odleskem svým čistým září(J4f)
i jí by dnes tak zářilo(J4m)
však otec Je to otec ten(J4m)
jak tenkrát v svatební svůj den(J4m)
A což ty city z doby té(J4m)
by v něm tak byly zasuté(J4m)
a s matkou zašlé v hrobu tíš(J4m)
že neuznal by jich dnes již(J4m)
Myšlénka jakás velká smělá(J4f)
teď její duší projela(J4m)
však jak by hřích spáchati měla(J4f)
se tajnou hrůzou zachvěla(J4m)
A přece hřích to nemůž býti(J4f)
snad osud sám tak kyne jí(J4m)
vždy z líce otce matky skvíti(J4f)
jí nechal novou naději(J4m)
Jde v pokoj otcův Dobře ví(J4m)
že psací stůl tam dubový(J4m)
má šuple v kterém památku(J4m)
si chová otec na matku(J4m)
Když tenkrát matku pohřbili(J4m)
je otvírával po chvíli(J4m)
a seděl jako v strnutí(J4m)
nad mnohým kouskem bez hnutí(J4m)
Jakýsi svatý strach ji jímá(J4f)
Zásuvku táhne nesměle(J4m)
jakoby v schránku sanctissima(J4f)
sahala drze v kostele(J4m)
Hle portrét s datem od maminky(J4f)
zde atlasové střevíčky(J4m)
zde dávno suché konvalinky(J4f)
zde malé brusle pentličky(J4m)
zde matky písmo žluté blánky(J4f)
kdos červenou je stužkou spjal(J4m)
a zde jsou ony husté stránky(J4f)
jež tenkráte jí otec psal(J4m)
Ty čte A zvláštní divný cit(J4m)
jí začal mladou duší chvít(J4m)
cit toužení a radosti(J4m)
nad sežloutlou tou zašlostí(J4m)
To všecko všecko se v nich vrací(J4f)
cit slova štěstí touhy ty(J4m)
jež ona s malou variací(J4f)
má ve svém stolku ukryty(J4m)
A řádky vrší se a vrší(J4f)
jako když v máji tiše prší(J4f)
a každá kapka blaživá(J4m)
jen osvěžuje prospívá(J4m)
I máť svůj měla román malý(J4f)
jí zakázali zbraňovali(J4f)
že otec neměl jméno jmění(J4f)
a dostatečné postavení(J4f)
Vše podobně jak dneska u ní(J4f)
i oni měli nehod směs(J4m)
nad žalů jejich vyschlou tůní(J4f)
by zavýskla si s chutí dnes(J4m)
List poslední Byl chvatný krátký(J4f)
Mám postavení zní ty řádky(J4f)
mám vše co Vaši žádají(J4m)
můj anděli má černovlásko(J4f)
ty hráze nyní padají(J4m)
a přijdu zítra moje lásko(J4f)
a budu otci budu matce(J4f)
na srdce klepat přísnou tíš(J4m)
a ti mě neodbudou krátce(J4f)
Vždyť prosit umím to Ty víš(J4m)
A pro dnes ať Ti andělé(J4m)
sny zlaté sijí po čele(J4m)
a pro dnes plaché políbení(J4f)
ne na rty to já nesvěřím(J4m)
nést s listem ruce posluhově(J4f)
posýlám Tvojim kadeřím(J4m)
Byla by hlasně výskala(J4m)
Na ňadra tiskla list a v nově(J4f)
jen líbala a líbala(J4m)
Je dvanáct V ňadrech jejích tluk(J4m)
tak zní jak přehlušit by chtěl(J4m)
těch starých hodin táhlý zvuk(J4m)
jenž rozlehle tou jizbou zněl(J4m)
U dveří zvonek zavzněl již(J4m)
a rychle udělala kříž(J4m)
Odměřen jak ty hodiny(J4m)
sed otec do pohovky svojí(J4f)
a rozhledl se po pokoji(J4f)
a ptá se Kde jsou noviny(J4m)
Zmužile dala mu dvě blány(J4f)
jež pod zástěrkou kryla kdes(J4m)
List jeden dávno dávno psaný(J4f)
a druhý jenž jí přišel dnes(J4m)
Čte prvý je mu jaksi cizí(J4f)
čte lhostejně tu rázem však(J4m)
to ledové mu s čela mizí(J4f)
a mžikat začne sivý zrak(J4m)
a v hlubokém tam jeho šeru(J4f)
cos kmitá slabým odleskem(J4m)
co v očích tam na etageru(J4f)
mu plane plným zábleskem(J4m)
A promodralá ruka chvěje(J4f)
se nyní jaksi nezvykle(J4m)
a v slunce lesku cosi skvěje(J4f)
se zrádného mu v brejlí skle(J4m)
Vzal druhý Dočet Z hloubi vzdych(J4m)
a ruce na stůl klesnout dal(J4m)
pak otíral skla na brejlích(J4m)
a v prázdno kams se zadíval(J4m)
Zas vzdychnul si Zrak upjatý(J4m)
vrh na ni Ona tiše stojí(J4f)
půl doufá půl se ještě bojí(J4f)
má ruce dole sepjaty(J4m)
Nu přiveď mi ho tedy sem(J4m)
počkáme na něj s obědem(J4m)
dí měkce rychle prostři mu(J4m)
dej víno k hodu dnešnímu(J4m)
řek rázem jedné hodiny(J4m)
To dej mi ještě noviny(J4m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
Počet slok: |
35 |
Celkem veršů: |
371 |
Jamb: |
371
(100 %)
|