IDYLLA.

Josef Svatopluk Machar

Ta naše máti měla úsměv v očích tak dojemný, tak plný resignace jak svit, jenž tlumen thuje zelení po náhrobním se kmitá kameni a pod nímž klam i bolesť tlí sladce. Ta naše máti měla jakés básně, dvě knížky, které dobře schovávala a často si je vzala na balkon, když dům byl pust a skončen denní shon a rudá koule slunce zapadala. My z nich jen desky znali, pranic více: ty jedny hedvábné a vyzlacené se líbily nám z dálky nadmíru, ty druhé z růžového papíru byly jaksi chudé, zubožené. My jako děti vzhlížely k nim s úctou, když matka jejich listy otevřela... A časem přišla živá zvědavosť, my prosili, my žadonili dost však máti úsečně jen odepřela. Vlas máti naší prokvítal sněhem: Čtla zřídka... měla asi jisté řádky, nad nimiž sňala zvolna s očí skla, a bílé ručky na skráň přitiskla a zřela v prázdno... do snů... do pohádky... Pak rakev její byla plna květů... Na líci úsměv tklivé resignace jak svit, jenž tlumen thuje zelení po náhrobním se kmitá kameni a pod nímž klam i bolesť tlí sladce... S třesoucí rukou, s chvěním svatokrádců my otevřeli desky těch dvou knížek. Večerní písně“, MáchůvMáj“ – rub líc jsme prohlédli v nich, nikde, nikde nic, jen vMájidatum, pod ním malý křížek...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1082. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Andante. (František Táborský)
  2. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Kde jsme se potkali, to alej byla stmělá (Jiřík Luděk Moravský)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. TULÁCI. (Karel Červinka)
  6. OKNO (Viktor Dyk)
  7. POHÁDKA V ŘÍJNU. (Karel Červinka)
  8. ZVADLÉ RŮŽE. (Otakar Auředníček)
  9. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  10. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)