BEZ LÁSKY.

Antonín Klášterský

Ten tisíc tedy hned a druhý teprve(J6m) vám Vácslav vyplatí až po mně zdědí statek(J6f) A ona vyplakat zrak mohla do krve(J6m) již byla nevěstou a chystán v domě sňatek(J6f) Den ke dni blednula neb zrak se bránil snům(J6m) pod ní se třásl krok a pálilo ji čelo(J6f) a tupě hleděla v ten celý ruch a šum(J6m) a sotva věděla co kolem ní se dělo(J6f) Ni slova neřekla když o ní mluvili(J6m) když čeleď říkala že v městě bude paní(J6f) To o ní nemluví Ji na dno mohyly(J6m) za krátko uloží a hlínu hodí na ni(J6f) Však osud nechtěl tak A tiše oddaně(J6m) nechť v duši cítila že život dává v sázku(J6f) od záře oltáře šla muže po straně(J6m) jak tělo bez duše přes mrtvou svoji lásku(J6f) Pak v město odjeli kde v úřad chodil on(J6m) kde ona najíti si měla domov druhý(J6f) vlak pádil ku předu však zpětný všeho shon(J6m) jí srdce s sebou bral tam zpátky v rodné luhy(J6f) Muž lásky plný byl i pohledu si všim(J6m) a ruce hladil jí a na rty tiskl silné(J6f) svůj odpor zlomila a soucit měla s ním(J6m) je jeho Tedy žít a snad i k němu přilne(J6f) A třeba jináče jí kreslil dříve sen(J6m) čas krásných líbánků kdy touhou ještě práhla(J6f) tak plný vroucnosti a tepla jarní den(J6m) v nic nedoufajíc už klid našla zponenáhla(J6f) Jen mlčky nořila se celá v práci svou(J6m) a nesla oddaně teď úkol věrné ženy(J6f) jak po západu strom když obklopen je tmou(J6m) i s luny paprskem je chladným spokojený(J6f) Však i ten uhasl a nevrátil se zpět(J6m) Co dítě povila vždy bylo hůř a hůře(J6f) už její obličej nes trpkých slzí sled(J6m) a on se zlostně smál neb seděl čelo v chmuře(J6f) Již pozdě na večer a v noci docela(J6m) nad spícím dítětem neb nad svou bděla prací(J6f) a tajíc v prsou dech se bázní zachvěla(J6m) když náhle slyšela že jeho krok se vrací(J6f) Že masku odhodil již pohleděla dost(J6m) mu v duši hluboko a viděla v ní s hnusem(J6f) dav chtíčů svářit se jak psům když hodíš kosť(J6m) bez lásky prázdnotu jen se sobectví kusem(J6f) Tak napřed tušila co čeká na ni dál(J6m) kol cesty viděla jen bodláčí a hloží(J6f) a pozdě do noci co děcka dech kol vál(J6m) se často modlila a dlouho na svém loži(J6f) A přišly výčitky a přišel pláč a svár(J6m) Tvé věno jaký vtip co mluvíš Tvoje věno(J6f) jsme s ním už hotovi těch bídných zlatek pár(J6m) Ty musíš o pomoc mi domů psáti ženo(J6f) Ach jak jen ošálil mě starý dědek ten(J6m) jen čekej po smrti až po mé smrti praví(J6f) A kypí životem a pije celý den(J6m) eh ďas to všecko vem a nejdřív jeho zdraví(J6f) A jednou poručil Hned nyní domů jeď(J6m) a všecko přines mi neb nevracej se více(J6f) mi nikdy přes ten práh jsem propuštěný teď(J6m) Tu na smrť zblednula a zakryla si líce(J6f) Pak věci složila i dětský vzala šat(J6m) pro slzy nevidouc a v náruč svoji jemnou(J6f) si dítě rovnala by nevál na ně chlad(J6m) On vzkřikl Dítě nech to bude tady se mnou(J6f) A tak se vrátila Strhaný v tváři rys(J6m) tak bledá uchřadlá že doma se jí lekli(J6f) ji sotva poznali Jen hafan jako kdys(J6m) ji vítal štěkotem a skákal jako vzteklý(J6f) Svou sílu sebrala jen chvění ve hlase(J6m) že stůně pravila a že jde po své touze(J6f) však potom v samotě bez síly vrhla se(J6m) v své matky náručí a plakala v něm dlouze(J6f) Květ z půdy vyrvaný kde měl své kořeny(J6m) tak vábně pučící a plný živé síly(J6f) bez záře uvadlý a větrem zlomený(J6m) tak bez vší naděje se níž a níže chýlí(J6f) Však otec na muže i na dítě se ptal(J6m) i odvrátila se by ušla jeho hledu(J6f) a cítíc že je host a cítíc hrozný žal(J6m) hned šeptla bratrovi Jen na pár dní sem jedu(J6f) Leč za dnem kráčel den a ona zůstala(J6m) V svém koutku celý den se tajila a šila(J6f) tak klidná na pohled a v duši zoufalá(J6m) jen večer chodila na místa svoje milá(J6f) Od slídných pohledů ji v samotu hnal stud(J6m) pod skálu k potoku jenž jak by nes jí zprávy(J6f) a v les kde obličej svůj horký který chud(J6m) v nesmírné bolesti do vlhké kladla trávy(J6f) Tu na vše myslila na mladé svoje dni(J6m) na lásku ztracenou na bídu která pálí(J6f) na smutnou budoucnosť urážky poslední(J6m) a nejvíc myslila na dítě svoje v dáli(J6f) Jen o ně chvěla se jak o své zrnko klas(J6m) a touhou zmírala za dlouhé bez snů noci(J6f) a s bázní čekala jak dále bude as(J6m) až matka po slibu proč přišla řekne otci(J6f) Nic otec nechce dát Pro Boha živého(J6m) a co se s dítětem a co se se mnou stane(J6f) Sám nemá prý a dost prý máte od něho(J6m) Byl marný její pláč a prosby její plané(J6f) A potom cítila jak co den čekají(J6m) kdy zase odjede a nevlídně k ní patří(J6f) již na smrť myslila a na skon potají(J6m) a padla v mrákoty když zaslechla hlas bratří(J6f) Co tady ještě chce Kdo živit bude ji(J6m) Přec věno dostala a s věnem svého muže(J6f) a jestli čeká víc to marnou nadějí(J6m) nám také nekvetou tu v lenošení růže(J6f) A druhý bratr řek Nu krásná matka to(J6m) na výlet odjede si domů od dítěte(J6f) to nechť si hlídá Bůh když v nebe nevzato(J6m) nu ovšem po lesích to také samo kvete(J6f) Tu jednou spatřila jak ve dubový stůl(J6m) že v obci starostou byl otec zavřel daně(J6f) peníze kladl tam a s pohledem v němž půl(J6m) je vášně a půl stesk své oko vrhla na ně(J6f) Jak zvíře divoké když bije v klece mříž(J6m) jí touha otřásla své dítě vidět zase(J6f) jí oči vzplanuly ne září ohněm spíš(J6m) jak planou šíleným v zimničném suchém jase(J6f) Pak ráno druhý den všem řekla Odjedu(J6m) své věci skládala jak vítr když hne stvolem(J6f) se ruce třásly jí a bázeň v pohledu(J6m) se rychle loučila svět celý šel s ní kolem(J6f) Jen otci podivný se zdál ten náhlý chvat(J6m) Dnes zůstaň Nemohu již nevím si zde rady(J6f) on ani nepíše a umřela bych snad(J6m) jak se mi zastesklo tak náhle u vás tady(J6f) Když domů přijela muž jako ubohý(J6m) se tvářil v starostech a zřel k ní s chtivým okem(J6f) Svou kořisť zločin hřích mu vrhla pod nohy(J6m) a k svému dítěti se obrátila skokem(J6f) To k sobě zdvihnula to zulíbala v ret(J6m) to pevně vinula a tiskla v náruč svoji(J6f) že nikdo ani on ba ani celý svět(J6m) je nerozloučí víc a nikdy nerozdvojí(J6f) Muž vlídně hleděl k ní a sladkým hlasem svým(J6m) a s milým úsměvem se ptal zda více nemá(J6f) a jak tam venku je a že sám chtěl už k nim(J6m) Ni slova neřekla jak zpět by přišla němá(J6f) Pak přitočil se k ní a políbit ji chtěl(J6m) však s hrozným pohledem jej odstrčila zpátky(J6f) on drsně zasmál se jak pily zvuk by zněl(J6m) a z domu odešel bez výčitky a hádky(J6f) Do rána čekala Noc dlouhá nedala(J6m) jí ani spánku mžik jen čistým Bůh jej střeží(J6f) jak rána do duše jí hrozně padala(J6m) ta každá hodina když uhodila s věží(J6f) A divé myšlenky se hlavou honily(J6m) hned život a hned smrť to křičelo v ní plesem(J6f) suchého nábytku praskání přes chvíli(J6m) se tichem ozvalo až schoulila se děsem(J6f) Když ale svítalo tu s děckem vyšla ven(J6m) Kol prázdno v ulicích Jak dutě kroky zněly(J6f) Jen zástup hýřilců ji potkal zveselen(J6m) v něm jeden drsný hlas hned vtip měl pro ni smělý(J6f) Ten hlas jí známý byl Ten hrozný drsný smích(J6m) ten hnal ji dál a dál a štval ji do daleka(J6f) Teď chlad ji ovanul a v ranních parách svých(J6m) se halíc v ústrety jí zašuměla řeka(J6f)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1284. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. OKNO (Viktor Dyk)
  3. KRÁSKA (Antonín Sova)
  4. POSLEDNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. None (Karel Babánek)
  6. Stará lípa. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  7. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. XVI. V zrcadle. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Nesmířeni. (Josef Václav Sládek)
  10. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)