TETA

Josef Svatopluk Machar

Teta přijde Bože bože(T4f) to zas bude pěkný život(T4f) Ve dne se v ní stále shlížet(T4f) večer hrát s ní mariáš(T4m) A že vždycky pretenduje(T4f) už ten pozdrav na nádraží(T4f) V jedné ruce deset škatul(T4f) v druhé zajíc bože můj(T4m) Vzdychne že ji brní nohy(T4f) jít že musí a jde vždycky(T4f) v hrozném čepci děsných šatech(T4f) promenadou Příkopů(T4m) A ten způsob její mluvy(T4f) Víš li že mě naposledy(T4f) žábou zvala hloupou holkou(T4f) ba i žlutým housetem(T4m) Dvacet roků sličné Líny(T4f) povržlivě rty své krčí(T4f) bílá ručka mrskne o stůl(T4f) lístkem plným švabachu(T4m) Dítě vytýká jí matka(T4f) až ty životem tak projdeš(T4f) jako prošla teta Sáli(T4f) také trochu změníš se(T4m) A že žila teta Sáli(T4f) Žila dítě těžce žila(T4f) Ale máti vždyť ten život(T4f) choval ji jak v bavlnce(T4m) Muž ji rád měl sama tvrdí(T4f) jmění měla zdravé děti(T4f) jaktěživa nestonala(T4f) to zveš projít životem(T4m) Nehřeš Líno Nedej bože(T4f) abys poznala tak štěstí(T4f) jako Sáli Ale nikdy(T4f) nesteskla si přede mnou(T4m) V tom to právě vězí Líno(T4f) Nejdravější je ta bolest(T4f) která zžírá naše srdce(T4f) ale přes rty nejde ven(T4m) Lína mlčí Záhadou jí(T4f) stala se teď teta Sáli(T4f) A den k odpolední lezl(T4f) jako hlemýžď pomalu(T4m) Odpoledne na nádraží(T4f) zjevila se teta Sáli(T4f) v hrozném čepci děsných šatech(T4f) v rukou zajíc škatule(T4m) A že brněly ji nohy(T4f) chtěla jít a přes Příkopy(T4f) Lína zatínala zoubky(T4f) nad procesím v kterém šla(T4m) Doma teta sedla v křeslo(T4f) s jedné strany majíc Línu(T4f) s druhé strany její matku(T4f) a začala povídat(T4m) O svých synech chválu pěla(T4f) Toník vede hospodářství(T4f) Václav postupuje v právech(T4f) Jan se brzo ožení(T4m) Nebožtíku muži dala(T4f) na hrob vstavit pěkný pomník(T4f) drahá umělecká práce(T4f) s tklivým zlatým nápisem(T4m) V hospodářství plno práce(T4f) od rána až do večera(T4f) každý táhne tu svou brázdu(T4f) tak že času nezbývá(T4m) ohlednout se po tom druhém(T4f) trochu postát pohovořit(T4f) tak jí tetě pobyt v Praze(T4f) je vždy vlastně oddechem(T4m) Zde lze mluvit vzpomínati(T4f) zde má aspoň posluchače(T4f) zde lze podívat se v oči(T4f) které mají rády ji(T4m) Zde se o světě i slyší(T4f) co se děje jak se žije(T4f) jaký však to jednotvárný(T4f) je svět v jejím zákoutí(T4m) Časem svatba časem pohřeb(T4f) a co z různých domácností(T4f) syčící jak z hrnku pára(T4f) na veřejnost pronikne(T4m) A tak člověk jest jak v kleci(T4f) v kleci myšlenek svých vlastních(T4f) jejíž dvířka vedou pod zem(T4f) a tak touží pod tu zem(T4m) Teto ozvala se Lína(T4f) tys přec žila šťastný život(T4f) teto upřímně mi pověz(T4f) jak ten život vypadá(T4m) Mužský tvrdý obličej svůj(T4f) schýlila k ní teta Sáli(T4f) v bleděmodrých očích jejích(T4f) škublo to tak podivně(T4m) Šťastný život Co si myslíš(T4f) Jaké štěstí ženu čeká(T4f) Ženu vůbec Co si kreslí(T4f) leta tvoje telecí(T4m) Slečna Lína sebou trhla(T4f) Jen se nevrť housátko mé(T4f) Jen se nevrť Raděj zvykej(T4f) bez sklíček se dívati(T4m) Hleď já byla ještě dívčí(T4f) když mě vdali rozumíš mi(T4f) Dítě skorem provdali mě(T4f) bez okolků za něho(T4m) Já ho vzala neboť děvče(T4f) vychovává se a roste(T4f) přírodu už nepřevrátíš(T4f) pro muže jen pro muže(T4m) Můj muž dej mu slávu nebe(T4f) měl na srdci tvrdou kůru(T4f) drsný byl a příkrý skorem(T4f) nu toť v jejich rodu tak(T4m) Musil vyjít mezi lidi(T4f) aby nebyl druhým k smíchu(T4f) nu a muži pohovoří(T4f) nejlépe si v hospodě(T4m) Na mně leželo pak všechno(T4f) kuchyně dům hospodářství(T4f) bůh ví kde se vzalo síly(T4f) že jsem pod tím neklesla(T4m) A můj víš byl jako břitva(T4f) zrovna boží dopuštění(T4f) hřmělo domem když tak někdy(T4f) maličkost jen scházela(T4m) Píval strýček Hnusné klepy(T4f) U nás toho celý okres(T4f) Žádný had tak nemá jedu(T4f) jako jazyk člověčí(T4m) Píval Líno ale sotva(T4f) píval více než tvůj táta(T4f) jedovaté řeči lidí(T4f) pranic na tom nezmění(T4m) Prý ho domů vodívali(T4f) za bílého rána druzí(T4f) což už musil opilým být(T4f) když ho někdo provázel(T4m) A že zbil mě pravidelně(T4f) hanba mluvit bídné klepy(T4f) Viděli pár modřin jednou(T4f) jež jsem měla na tváři(T4m) ty však sďála mi má straka(T4f) když jsem byla u ní v chlévě(T4f) však se nikdo neodváží(T4f) říci mi to do očí(T4m) Že hrál karty že se honil(T4f) za ženskými zástěrami(T4f) Líno ty jsi hloupé žábě(T4f) ale tolik rozumíš(T4m) že muž každý má své zvyky(T4f) někdy karty někdy žertík(T4f) a já věřím že by můj si(T4f) v ničem býval nezadal(T4m) Čtyři roky je už v hrobě(T4f) a ty řeči stále o něm(T4f) ale za mými jen zády(T4f) hezky tajně zbaběle(T4m) Však bych já se podívala(T4f) na takovou lidskou hubu(T4f) věř mi Líno tyhle prsty(T4f) vjely by jí do tváří(T4m) Ti mí hoši všichni po něm(T4f) Každý jako křemen tvrdý(T4f) a já vím že chtěl by každý(T4f) krev svou za mne vycedit(T4m) Ale není ani času(T4f) na všeliké citlivůstky(T4f) každý musí jíti za svým(T4f) nedívá se po druhém(T4m) A já jenom tady u vás(T4f) Líno zahřeju se trochu(T4f) Jak to všecko u vás voní(T4f) tiše mile domácky(T4m) A ty musíš u mne sedět(T4f) nic ti nepomůže Líno(T4f) zlá tvá tetka je a tyran(T4f) sobec stará babice(T4m) A víš Líno ještě něco(T4f) Častokrát už jsem si přála(T4f) podívat se do divadla(T4f) navštívit to Národní(T4m) Vím že znáš co tak se hraje(T4f) Holka chtěla bych jít s tebou(T4f) když se hrá nu jak se říká(T4f) o milencích o lásce(T4m) Hrá se to přec na divadle(T4f) jak by skutečnost to byla(T4f) On k ní mluví sladká slova(T4f) má se k ní tak zdvořile(T4m) Teto pláčeš Líno Líno(T4f) lidé prý i prožili to(T4f) Ale já jsem neslyšela(T4f) ani slůvka v životě(T4m) ani slůvko ani pohled(T4f) ovšem bylo málo času(T4f) Bledé oči tety Sáli(T4f) topily se v proudu slz(T4m)

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

186. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EDOUARD MANET. I. (Snídaní na pažitu) (Richard Weiner)
  2. Mandát Luciperův. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  4. Slza Twardowského. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Kýž do toho tisíc hromů! (František Hajniš)
  6. V cirku. (Vratislav Kazimír Šembera)
  7. XXVI. Kam se hneš, kudy jdeš, (Jaroslav Vrchlický)
  8. Žena panovnice. (Václav Antonín Crha)
  9. 276. Turci hleďte. (Jan Petr Jordan)
  10. VÁM PYŠNÍ...! (Stanislav Kostka Neumann)