ČERVENÉ STŘEVÍČKY

Josef Svatopluk Machar

Noc mrazná venku Plápola louč(J5m) praskajíc pryskyři vola(J5m) od velkých kamen V jiz teplounko(J5m) Ke kamnům přistaven byl vel stůl(J5m) oblaka peří na něm ležela(J5m) jež dralo pod by vedením(J5m) kolik podavých sousedek(J5m) seděl stranou pěk přikrčen(J5m) by ku spa ba nehnala(J5m) a poslouchal Z žen kaž vypila(J5m) zas hrnek vy pochválila ji(J5m) pak vzponaly dob těch nedávných(J5m) kdy va byla mlskem bočů(J5m) od vy přešly nevím dnes jak(J5m) k loupežím vraždám potom popravám(J5m) jež za městem se ly na kopci(J5m) kde sto ny křížek kamen(J5m) na mís šibenic kol macích(J5m) Od dveří zazněl pozdrav křesťanský(J5m) Vyso stařec v tlustém kožiše(J5m) s lucernou pikou vešel do jizby(J5m) náš ponoc to přišel ohřát se(J5m) pít hrnek vy pohovořit si(J5m) Tak přichával často ku dračkám(J5m) vždy viděn rád neb dlouho žil a znal(J5m) dale ze s Turky sekal se(J5m) a v Nizozemsku byl a na (J5m) a v Italii tenkrát když vlád(J5m) ten dob sař Josef Osudy(J5m) nes mnoha li v ži pati(J5m) a dobře o nich podati znal(J5m) V kruh used žen a kožich rozepjal(J5m) a s chválou znalce hrnek vy pil(J5m) a vyzván by dal slovo rozhodčí(J5m) ve sporu žen o jakés popra(J5m) dal přes je a s vážnou jistotou(J5m) A jak vedle sebe v pati(J5m) vzpomínka leží vedle vzpomínky(J5m) a jedna li se vzcho vzbuzena(J5m) i dru vstane bere roucho slov(J5m) a za prvou jde čile do světa(J5m) tak vypravovat začal ponoc(J5m) To nejdivnější byla poprava(J5m) již viděl jsem kdy Rosy mydlářky(J5m) A zažil jsem jich Hned na voj(J5m) jsem val tak mno lidský skon(J5m) kde duše z těla nešla samochtíc(J5m) však že ji hnali prachem olovem(J5m) že vyšlehali z krvavých ji těl(J5m) když delikvent šel pru uli(J5m) či zpod ran prchla ostrých pardu(J5m) a v civilu pak pane bože můj(J5m) kolikrát jsem se val na kata(J5m) když kličkou nebo kolem pracoval(J5m) Do smrti mi však z hlavy nevyjde(J5m) jak podám ta Rosa mydlářka(J5m) Tu holečko z města sotva kdo(J5m) si pamatovat bude tomu je(J5m) pěk řada pospíchavých let(J5m) Za Leopolda saře to bylo(J5f) jenž přišel po bratrovi Josefu(J5m) a před vojnami s šelmou Francouzem(J5m) Mydlářka Rosa však vy znáte dům(J5m) ten Formánkovic v Pražské ulici(J5m) nu ten patřil tedy mydlářka(J5m) vám byla ženská jako anlek(J5m) a mod oči jak když ťátko(J5m) se mile mír na vás za(J5m) na tvářičkách jak lístky stolistky(J5m) a vlásky žlu jako duty(J5m) slaboun ma jako holčička(J5m) že vždycky jsem si myslil tuhle tu(J5m) bych ani k so nechtěl přitisknout(J5m) bych nerozmáčk ji Byla sa smích(J5m) a ta se lidičky smát ula(J5m) a sa žert a zpěv myslil vždy(J5m) když choval jsem Pražskou uli(J5m) a choval jsem často tamtudy(J5m) víc nežli nutno bylo prosím však(J5m) abyste za tím nehledali nic(J5m) ta ženská byla pěk k po(J5f) a vždycky jaksi lo v duši bylo(J5f) když zhlíd jsem ji neb aspoň uslyšel(J5m) tož myslil jsem že dům ten kle je(J5m) a Rosa hopkuje tam jako ptáček(J5f) se schodu na schod na zem s bidélka(J5m) v krám z pokoje a z krámu v kuchyň zas(J5m) a pozpěvuje žvat směje se(J5m) nu když ji člověk slyšel v ulici(J5m) i jemu začlo srdce hopkovat(J5m) Jo jo to byla Rosa mydlářka(J5m) A představte si ny lidičky(J5m) že tahle loutka tohle děvčátko(J5m) zabije muže svého Muže obra(J5f) A jak zabije Mydlář tvr spal(J5m) a síc jas svítil do jizby(J5m) tu Rosa jako kočka k posteli(J5m) a v ručkách sekyru a bác a bác(J5m) mydláři přímo ostřím do hlavy(J5m) To všechno vlast ne ješ ničím(J5f) Jak řezník Rosa se sekyrou(J5m) dál do mrtvoly se do prsou(J5m) vysekala tep srdce z ní(J5m) tím srdcem na podlahu šlape po něm(J5f) a vykřikuje zrovna rados(J5m) nu tak ji našli Potom utichla(J5m) A na sou se k všemu přiznala(J5m) a nezapřela ani písmeny(J5m) I řekla kterak nastrojila mord(J5m) jak sekyru si dala brousit zvlášť(J5m) den před tím Kterak vyčkala(J5m) síc bude řit v úplňku(J5m) Jak vyzula si venku střece(J5m) jak pozor dala aby nestoupla(J5m) na jedno prkno v jizby podlaze(J5m) jež vrzalo to všecko čila(J5m) a při tom se tak přímo vala(J5m) do očí všechněm nům od soudu(J5m) a la oči jako pomněnky(J5m) a pohled jako šel z ní mráz(J5m) jak podali kdož to zažili(J5m) A když se ptali proč ho zabila(J5m) jen usmála se zase jako (J5f) když pta se ho proč že rozbilo(J5m) hrneček s mlékem Usmívala se(J5m) po celou dobu svého slechu(J5m) i soud když mluvil usmívala se(J5m) a usmívala se když sa (J5m) mluviti bylo Byla hrůza to(J5m) jak podali li Soud pak šel(J5m) neb neli kterak z toho ven(J5m) si k panu kanovi na radu(J5m) A pan kan dal nům jako znát(J5m) že případ hoden svého uže(J5f) že jako me že žena ta(J5m) být třeba v spolku stávalo se tak(J5m) s některým z černých Dal své vody(J5m) a mluvil s pány dlouho o tom taj(J5f) i knihy uzal jim starožit(J5f) a podotkl že chyba veli(J5m) se stala tím že sař nebožtík(J5m) dal odstraniti právo útrpné(J5m) ze soudních čímž prý mno čin(J5m) skryt stá v svých tajných pohnutkách(J5m) Nu tož tedy provaz přiznali(J5m) A když ortel četli smála se(J5m) hrůza zase přešla po lidech(J5m) a ma křižoval se ce soud(J5m) a všichni dru v soud světnici(J5m) Po měs to a to se říkalo(J5m) že jako v hla přeskočilo (J5m) pan kan však a ni od soudu(J5m) líp musili se vyznat v těchto cech(J5f) Však s očí spadly všechněm šupiny(J5m) v den popravy Teď představte si jen(J5m) že Rosa bylo v masopus to(J5m) a před velikým lem cechů všech(J5m) když mord ten stal se la objedny(J5f) u ševce na bál pěk střevíčky(J5m) červe barvy když se ptali (J5m) jak delikventi ma privilej(J5m) si vyžádati milost jakou(J5m) než přijde jejich chvilka posled(J5m) tu Rosa řekla že by chtěla jít(J5m) k popra v červených těch střevíčkách(J5m) Tu tedy lidem otevřel se zrak(J5m) neb ří se že barva červe(J5m) je milou barvou panstev pekelných(J5m) a v této bar že chce k ďáblu jít(J5m) co k ženichovi jeho nevěsta(J5m) i uznalo se kterak vtipně(J5m) pan kan prohled dro mydlářky(J5m) Ba litovali že nemožno(J5m) posadit Rosu v plamen hranice(J5m) jak valo se to po svě(J5m) za ča starých přísných poctivých(J5m) Že však to byla milost jedi(J5m) o kterou prosila tu svolili(J5m) však li před tím hovor klad(J5m) zda jim a městu škoda nevzejde(J5m) z té čertoviny A když vedli ji(J5m) za město ven na šibenič vrch(J5m) šla tedy Rosa ve svých střevíčkách(J5m) a kdyby do lu snad byla šla(J5m) nemohla ti ru pěkji(J5m) Tak jako kvítek nadšela se(J5m) a vykasanou nesouc suknici(J5m) zdvihala nožky s pyšnou libou(J5m) a červe ty no střevíčky(J5m) pozor lehce kladla v cesty prach(J5m) jak by jich ješ roky užít chtěla(J5f) A hned se na špičky jich vala(J5m) a šíc se z nich usmívala se(J5m) a hned zas patříc vol po lidech(J5m) úsměvem takřka kovala jim(J5m) jak by se byli přišli povat(J5m) jen na červe je střevíčky(J5m) A zahledla li v davech známou tvář(J5m) hned kynula rukou k pozdravu(J5m) a li dra nikdy nebyly(J5m) ty oči je čistší modřejší(J5m) než na ces Mráz šel po nás všech(J5m) když jsme ji takto kráčet vili(J5m) Co na vršku se lo ru nevím(J5f) jít tam jsem neměl ce odvahy(J5m) a mnoho jiných se mnou Vrátili(J5m) jsme do města se Řeči potom šly(J5m) že smála se do posled chvíle(J5f) že vala se na své střevíčky(J5m) na li stup mistra popravy(J5m) a v očích nevinnou tu modrotu(J5m) jakoby vše to za šprým la jen(J5m) To byla tedy Rosa Ale čas(J5m) myslím bude troubit dvanáctou(J5m) Nic divnějšího neviděl jsem v ži(J5f) a do nejdelší smrti příběh ten(J5m) mi ži bude státi v pati(J5m) To byla Rosa nbů nebeský(J5m) nám milosti přispěj na pomoc(J5m) a všem vám rač dát šťastnou dobrou noc(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 18
Celkem veršů: 220
Jamb: 220 (100 %)