Sonet o fatu mých knih.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o fatu mých knih.
Mé umění mi leccos dalo v dar na různých místech a za různých chvil, a již je tomu hezká řada jar, kdy poprvé jsem celou sloku svil... Já v žití trpěl – a jen verši žil. Má bolesť, láska, duše mojí žár, mé čisté „já“, mé všecko, čím jsem byl, vždy bralo, bere na se veršů tvar. Žár, bolesť, lásku, všecko, čím teď jsem, můj nakladatel zavřel v stolku svém a skříživ ruce čeká toho dne, až přes mou hlavu přežene se čas, v mou bolesť, lásku, sedne plíseň, mráz a duše žár až hezky vystydne... 40