Mě věru lítost pojímá(J4m)
v tom žáru dusném prokletém(J4m)
i nad ubohým sonetem(J4m)
jenž u nás jmeno znělky má(J4m)
Jde v šatě skvosty posetém(J4m)
ji těžká krajka objímá(J4m)
je spjatá tuhým korsetem(J4m)
a závoj v obličeji má(J4m)
Mně jest jí líto Tu i tam(J4m)
šat korset její sundavám(J4m)
a nechám ji jen v suknici(J4m)
A mám ji rád tak kypící(J4m)
když hopkuje si přede mnou(J4m)
až se jí bílá ňadra dmou(J4m)