SONET METAFYSICKÝ

Josef Svatopluk Machar

SONET METAFYSICKÝ
Jsou chvíle, kdy se zdá, že stojí čas, jak zarputilá herka jankovitá. Fadesa hrozná... Venku mha a mráz, a prašný sníh kol oken se střech lítá. Vše pusto kolem; pusto, mrtvo v nás, mha jakás v mozku na všecko se chytá, kol prsou jak by vinul se nám plaz, nějaká boa těžká, obrovitá. Minulost pouští, všecko příští mhou a dnešek věčností nám v prsou zívá... A je to hroznou jakous záhadou, jak tato věčnost, velká, šedá, divá v tom nepostihle letmém času trysku se vejde v nás... v tak bídné zrnko písku... 72