SONET O BACILECH BOLESTI

Josef Svatopluk Machar

SONET O BACILECH BOLESTI
Tou první bolestí, jež kdysi padla v svět, je otráveno do dnes lidstvo celé: v tělískách drobných začla vzduchem chvět a do země se vpila ještě vřelé. Člověk ji vdýchal, hnízdila mu v těle, kde našla půdu... vzrostla v moře běd; a prosytila hlínu země cele – pak v plodech svých ji země vrací zpět. Ta miasmata dávných utrpení my zdědili – a vzdechem, slzou, rtem je množíme pro příští pokolení – – Bez konce, bez cíle v zoufalém předurčení v svém vzduchu zkaženém ta otrávená zem jak hvězda proklatců se šine etherem... 113