Zas bělá se to podle cest,
kde švestkové zříš stromy kvést
a pod tou dlouhou alejí
jak sněhu nasypáno jest,
a jak se větve zachvějí,
ty bílé lístky snášejí
se jako sprcha drobných hvězd
a po zemi se válejí...
Toť rubáš, jejž si nastele
k posledku Jaro veselé
a z polehounka mizí s ním...
A s úsměvem svým zářivým
jde Leto v luhy, pole, sad
klas, hrozen, plody nalevat...