SONETY Z VENKOVA VIII.

Josef Svatopluk Machar

SONETY Z VENKOVA
VIII.

Zas bělá se to podle cest, kde švestkové zříš stromy kvést a pod tou dlouhou alejí jak sněhu nasypáno jest, a jak se větve zachvějí, ty bílé lístky snášejí se jako sprcha drobných hvězd a po zemi se válejí... Toť rubáš, jejž si nastele k posledku Jaro veselé a z polehounka mizí s ním... A s úsměvem svým zářivým jde Leto v luhy, pole, sad klas, hrozen, plody nalevat... 151