SONET O KULTURNÍM ČLOVĚKU

Josef Svatopluk Machar

SONET O KULTURNÍM ČLOVĚKU
Teď se svou kulturou a se svou poesií a s plody přísných věd a velkých theorií, krev v žilách uvadlou a nervy strhané, v dny příští hledíme a strach nám mrazí šíji: Vzduch mrtvý leží kol: co odtud nastane? Ze země chvílemi vzdech těžký zavane. Čas bouřný valí se a mračna obzor kryjí. Co přijde, stihne nás sesláblé, bezbrané... Ach, dávný praot náš, jejž vzpomínáme stydně, jenž lesem polonah a nivou těkal klidně, jenž v pěsti třímal kyj, spal kdesi ve skrejši, jed maso syrové, ba teplou krev i píval, měl divý vlas i vous a zle se ve svět díval – ten praot barbarský byl přec jen šťastnější... 193

Kniha Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)
Autor Josef Svatopluk Machar