Tak trochu směšná byla Modrá panna(J5f)
jí přezdívali Byla vdána sice(J5f)
než její muž se stále kdesi toulal(J5f)
a když se v Praze zjevil rovnal vtipně(J5f)
se k Janu z Lucemburka který zapad(J5f)
do drahých Čech když vymáhat chtěl berně(J5f)
A modrého nic neměla než oči(J5f)
ty pravda byly jako kousky nebe(J5f)
když zahledneš je snětmi tmavých smrků(J5f)
tak čistě modré jímavé a pěkné(J5f)
že vskutku byly dojmem celé hlavy(J5f)
tož modrým dojmem I ta pověst její(J5f)
blankytná byla v dobročiných spolcích(J5f)
v těch tichých nemodních jež vyžadují(J5f)
i čas i práci byla na svém místě(J5f)
kde neštěstí si pomoc vymáhalo(J5f)
tam s čestnou sumou vklouzla ruka její(J5f)
vždy bez jmena kdo na dveře jí klepal(J5f)
vždy odcházíval hlasně blahořeče(J5f)
žít pro jiné se zdálo býti smyslem(J5f)
dnů podzimních v něž vešlo žití její(J5f)
ach takých duší už je tolik málo(J5f)
že vskutku směšnou raritou se staly(J5f)
A když jsem zřel jí v tahy obličeje(J5f)
byl též jsem u ní v dobročiné misi(J5f)
a ovšem zklamán nebyl hned jsem poznal(J5f)
proč ono panna Zvadlé tahy ženy(J5f)
jež kvetly snad kdys ale bez ovoce(J5f)
rty zestaraly bez polibků ohňů(J5f)
v ty oči nepadávala tma vášní(J5f)
a tedy panna Z pokoje jsme vyšli(J5f)
na bílou terasu Na zídce její(J5f)
řad pelargonií plál rudě v slunci(J5f)
za nimi koruny se chvěly stromů(J5f)
nad sytou travou Bylo odpoledne(J5f)
na sklonku července Já dále líčil(J5f)
své účel návštěvy to vdova s dětmi zbyla(J6f)
po malířovi jenž kdys ohlušit chtěl(J5f)
svět slávou svojí našel vzácnou duši(J5f)
již zval svou Musou vzali se leč běda(J5f)
na místě velkých světoborných maleb(J5f)
můj mistr stvořil řadu drobných dětí(J5f)
a pil a umřel Smutné světlo v očích(J5f)
a rety shovívavě zatažené(J5f)
mi Modrá panna naslouchá v tom snáší(J5f)
se na terasu houfec černých hmyzů(J5f)
to drobní mravenci a tmavé mouchy(J5f)
a rozčileně pobíhají po zdi(J5f)
po dlažbě terasy a rudých květech(J5f)
Já s tichou otázkou vzhled k paní domu(J5f)
I ona hledí na křepký rej hmyzů(J5f)
a tiše hovoří Vy básníkem jste(J5f)
hle zde byste moh napsat nové číslo(J5f)
do knížky ženských dramat Osud ženy(J5f)
je všude stejný u mravenců lidí(J5f)
vždy totéž Vidíte zde lesklé mouchy(J5f)
zde hleďte tytéž ale beze křídel(J5f)
a mravence zde tohleto se stalo(J5f)
takové červencové odpoledne(J5f)
je dobou lásky mravenčího rodu(J5f)
v té chvíli vstoupnou drobní mravenečci(J5f)
na okřídlená tílka milenek svých(J5f)
a páry vzletí do zlatého vzduchu(J5f)
vysoko k slunci letí nad zahradou(J5f)
nad stromy domy nad tou hnědou zemí(J5f)
kde muži mravenčí se lopotili(J5f)
až k této chvíli Letí rozjásáni(J5f)
a prožívají chvíli v níž se cítí(J5f)
života věčnost Potom padnou k zemi(J5f)
a prvním činem mravenčích těch mužů(J5f)
jest ukousají láskám svojim křídla(J5f)
neb po té chvíli jsou z nich už jen matky(J5f)
jež vajíčka klást o rodinu starat(J5f)
a robotiti musí v mraveništi(J5f)
Což osud ženy Napsal jste to vlastně(J5f)
a tohle jest jen novou ilustrací(J5f)
Vzdech dlouhý Díváme se oba tiše(J5f)
na rej těch tvorů Vidím blánky křídel(J5f)
vzlet odamputovaný volnost vírnou(J5f)
se lesknout na podlaze mužský rozum(J5f)
za řádem Přírody jda neúprosně(J5f)
se stará o příští a věčnost rodu(J5f)
Toť úděl ženy hovoří dál tiše(J5f)
a zákon nezvratitelný nu budiž(J5f)
co říci však o losu žen těch bědných(J5f)
jímž ani toto v úděl není dáno(J5f)
Z ubohých nejubožší pastorkyně žití(J6f)
pláňata bez ovoce Pohled očí mojich(J6f)
zavadil o smutek těch modrých zraků(J5f)
Hle povím vám tu prostou historii(J5f)
jste básníkem snad můžete jí užít(J5f)
Mám přítelkyni v Sacré Coeur jsme rostly(J5f)
a k sobě přilnuly A přátelství to(J5f)
šlo a jde s námi že pro naše duše(J5f)
tajemství není studánky dvě lesní(J5f)
Tak v klášteře jsme měly první lásku(J5f)
Mère Brauner k vůli ní jsme stát se chtěly(J5f)
i jeptiškami vždycky stejné touhy(J5f)
i záliby i sny i horizonty(J5f)
dnů našich příštích Ale trochu k věci(J5f)
Mám už tu širou povídavost stáří(J5f)
a dát jí uzdu často zapomenu(J5f)
My vyšly z kláštera Má přítelkyně(J5f)
a řekněm Alma začla záhy sníti(J5f)
máj prvé lásky Student rozblouznělý(J5f)
a poet trochu za mladých let našich(J5f)
psal každý student verše však to víte(J5f)
na bále sešli se a vznikla láska(J5f)
Že Alma byla jaksi nedokrevna(J5f)
tož vozili ji světem lázně hory(J5f)
zas moře a tak láska putovala(J5f)
na křídlech pošty A že mladá láska(J5f)
se obává a chvěje a že větří(J5f)
se všech stran smrtonosné nebezpečí(J5f)
tož poste restante či na adresu(J5f)
se psalo dobře podplacené služky(J5f)
a zprvu týdně jednou potom dvakrát(J5f)
a deně v posled běda nepřines li(J5f)
den některý to vytoužené psaní(J5f)
Já četla všechny Oh ty listy lásky(J5f)
a jara štěstí nadějí a mládí(J5f)
Ty byly mírou zdraví mojí Almy(J5f)
ty barometrem sluných nálad jejích(J5f)
i zorným úhlem na svět lidi život(J5f)
Ty prvé lásky zkvetlé záhy z jara(J5f)
ty mívají též osud prvých květů(J5f)
když mráz uhodí Alma byla záhy(J5f)
partií dobrou lékař radil vdát ji(J5f)
a milovník byl student s maturitou(J5f)
jenž v podzim na práva se chystal jíti(J5f)
a při tom s pyšnou hidalgovou duší(J5f)
při jedné schůzce steskla si mu Alma(J5f)
že rodičové o vdavkách jí mluví(J5f)
a čekala jen sliby věrné lásky(J5f)
jež chtěla věčně tvá jen zodpovědít(J5f)
leč hidalgo jen jedovatě vzkypěl(J5f)
že v cestě nechce jejímu stát štěstí(J5f)
a paličatá Alma odsekla mu(J5f)
že přepila se už tou limonádou(J5f)
a ještě několik vět v tomto tonu(J5f)
a to byl konec Dvěma nápadníkům(J5f)
pak nato Alma dala košem věříc(J5f)
že její hoch se vrátí přišel třetí(J5f)
i řekla ano Proto řekla ano(J5f)
by jako výkřik poslední mu mohla(J5f)
svatební oznámení svoje poslat(J5f)
a čekala že on udělá zázrak(J5f)
dojista zázrak přikvapí jak kdysi(J5f)
a ona všecko odvolá a půjde(J5f)
kam on chtít bude Pranic nestalo se(J5f)
a svatba byla Neveselá mrazná(J5f)
a neveselé mrazné dny ty byly(J5f)
jež přišly po ní Dny i noci Všecko(J5f)
Ten vášně opojný vzlet jak jej žije(J5f)
rod mravenčí za žhavých odpolední(J5f)
ten Almě souzen nebyl Myslila tak(J5f)
a myslila že pochovala navždy(J5f)
s tou první láskou všechny požadavky(J5f)
zmrtvené krve zakřiknuté duše(J5f)
Muž její ve svých zájmech začal jezdit(J5f)
po širém světě prostředky mu skytla(J5f)
neb milo bylo jí že trávil v dálce(J5f)
Jak kajícnici zavřela svou duši(J5f)
a místo modliteb jí dala v celu(J5f)
jen skříňku s listy prvé lásky svojí(J5f)
Ty čítala za teskných odpolední(J5f)
za dlouhých večerů a před usnutím(J5f)
A byla mladá byla opuštěná(J5f)
a byla vdaná důvodů tré silných(J5f)
že lovci takých žen se blížit začli(J5f)
a zkoušeli A Alma naslouchala(J5f)
těm svodům lásku lhoucím chtivou duší(J5f)
hlad smyslů hltal je a milo bylo(J5f)
snít o vášnivých chvílích jak je znala(J5f)
z divadel novel z různých ústních tradic(J5f)
a čítala ty listy první lásky(J5f)
a srovnávala čisté city její(J5f)
s tím parfumem jejž nalokala za dne(J5f)
a otřásla se nechutí a hnusem(J5f)
Jen velká nová láska pohřbít mohla(J5f)
tu čistou mrtvou prvou lásku její(J5f)
A tyhle pohledy ta slova žhavá(J5f)
ty dvojsmysly a vyškolené triky(J5f)
ne v jejich průvodu to nejde láska(J5f)
tak nechodí co čeká její duše(J5f)
On kdyby přišel jenž psal kdys ty listy(J5f)
a řekl chci tě všecko by mu dala(J5f)
a s díkem za to dala že chce bráti(J5f)
Čím byla by jí čest a dobré jmeno(J5f)
soud společnosti příbuzenská klatba(J5f)
když láska posvětí vše Či jest ještě(J5f)
nějaké štěstí kdes než dáti sebe(J5f)
a vše co žena má a dáti může(J5f)
Čím větší oběť tím je větší štěstí(J5f)
leč pěšinami lásky jíti musí(J5f)
A tak ty listy prvé lásky spředly(J5f)
jí krunýř ctnosti Ach jak tlačil tísnil(J5f)
ten krunýř duši chladil krev i mozek(J5f)
a jak by ráda shodila jej na zem(J5f)
a naha padla v rozpřaženou náruč(J5f)
Ta bědná Alma Prožila tak jaro(J5f)
i leto žití Vestálka ta bědná(J5f)
svůj oheň střehla zatím život plynul(J5f)
dny měsíce a roky spěly kamsi(J5f)
a ona tiskla prázdné ruce k očím(J5f)
a slzy byly vším co zachytila(J5f)
si z běhu žití Šedivá je nyní(J5f)
a klidná je Až na to rozželení(J5f)
jež svírá ji když vzpomínává všeho(J5f)
co nebylo co mohlo být Je líto(J5f)
života nežitého hladu smyslů(J5f)
a věříte že proklínává časem(J5f)
ty pošetilé listy prvé lásky(J5f)
Nuž napište to Někdy Až vám řeknou(J5f)
že Alma pouští života už prošla(J5f)
Dnes mohu napsat dramu tiché duše(J5f)
již svěřila mi tenkrát modrá panna(J5f)
Hned tehdy zradily mi oči její(J5f)
kdo je ta Alma Jako modrý závoj(J5f)
ten pseudonymek ležel na těch zracích(J5f)
ničeho neskryl skrýt snad ani nechtěl(J5f)
A ondy čet jsem v drobném nekrologu(J5f)
že dokonala vzácná pracovnice(J5f)
v oboru drobné sociální péče(J5f)
želena všemi kterým zasvětila(J5f)
svou celou duši a tak dál a dále(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
7 |
| Celkem veršů: |
226 |
| Jamb: |
226
(100 %)
|