Píseň dívky.

Simeon Karel Macháček

Píseň dívky.
Ach, co jeho zpěv mě jal, Libuji si stesk a žal, Večernímu žertování Srdce mého touha brání, Protivným se smích mi stal. On, jenž útěcha jest má, Smutně na mne pohlédá; Dosléchám-li nářku jeho, Plyne slza z oka mého, Sotva tajit se mi dá. Již mi s tváří bázlivou Při tanci dal kytku svou: O, jak ta je zachována! Každým večerem i z rána Polévám tu rozmilou. Ale ach, kdo rady dá, Co mu dám já nebohá? Chceli by mu kvítky dány, Hnedle budou natrhány, Ale ach, kdo rady dá? 74

Kniha Drobnější básně (1846)
Autor Simeon Karel Macháček