Náhoda.

Simeon Karel Macháček

Dlouho mračno nebe krylo, Konečně se vyjasnilo Náhodou; Já tu v podvečerní době Na louku mou vyšel sobě Náhodou. Cesta k zahrádce mě vedla, A tam Lidka ještě předla Náhodou; Od země já hlavu zvednul, A hned do očí hlednul Náhodou. Od toho dne ku večeru Na louku se denně beru Náhodou; K zahrádce mě cesta vede, Kdežto Lidka denně přede Náhodou. A tak večerní ta doba Svedla na věky nás oba Náhodou! Nový pro nás domek stojí Po žnich bude Lidka mojí Náhodou!

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

317. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pod horami (Otokar Fischer)
  2. XLVI. Mně vždycky Noc je svatá, (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ještě nebe kryto mraky, (Adolf Heyduk)
  4. Poutník a skřivánek. (Václav Svatopluk Štulc)
  5. 14. Hasly zatmělé hvězdičky, (Karel Hynek Mácha)
  6. 24. Přející milý. (František Jaroslav Kamenický)
  7. Holoubek. (Václav Svatopluk Štulc)
  8. V temné noci. (Karel Alois Vinařický)
  9. SIROTA. (Karel Vojtěch Prokop)
  10. Valaška. (Josef Kalus)