IV. Požehnaný život člověka,

Jaroslav Martinec

Požehnaný život člověka, když láska lidu vroucná u něj prodlí. Na jeho hrobě národ pokleká a tisíc retů za něho se modlí. Ó ceňte více život člověka, vždyť na krátko jen mezi námi prodlí! Hle, svět zas roucho smutku obléká a tisíc retů horoucně se modlí. Ta modlitba jest pomník v paměti na rozhraní dvou světů postavený. A komu lid svou lásku zasvětí, ten na věky jest v lidstvu proslavený.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

82. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzdech příštího věku. (Rudolf Pokorný)
  2. Sestro milá, dávno ležíš v hrobě, (František Sušil)
  3. XLIII. Vroucí bohů ctitelkyně Teta (František Jaroslav Kamenický)
  4. Sonet o lásce. (Josef Svatopluk Machar)
  5. V HLUBOKÉM STÍNU. (Louis Křikava)
  6. O Ty, Ty jsi ta jediná (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. ČEŠKA (Adolf Heyduk)
  8. Motýl. (Václav Antonín Crha)
  9. SLAVNOST MRTVÝCH. (František Serafínský Procházka)
  10. LXXVI. Vážným před slepcem ve chrámě klečí (František Jaroslav Kamenický)