XLIII. Vroucí bohů ctitelkyně Teta

František Jaroslav Kamenický

Vroucí bohů ctitelkyně Teta Vystavivši hrad na příkrém skalí, Tam kde Berounka své proudy valí, Žije vzdálena od hluku světa. V úctě bohů tráví svá tu léta, Na obětnicích jim žertvy pálí, Udržuje světla plamen stálý, Na posvátné sochy věnce splétá. Učí lid tu bohy ctít a vzývat, Před oltářem jim se klaněti, Ve svatyních jejich chvály zpívat; A v posvátných hájích v dubů stíně Přinášet jim ke cti oběti, Český Olymp tvoříc na Tetíně!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

172. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 1. Nad Berounkou Bořivoje vdova (František Jaroslav Vacek)
  2. LXXVI. Vážným před slepcem ve chrámě klečí (František Jaroslav Kamenický)
  3. MÁ OTČINA. (Václav Jaromír Picek)
  4. Lev a orlice. (Václav Pok Poděbradský)
  5. K stým narozeninám Fr. Lad. Čelakovského. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 285. Když sme přišli do Budína, právě (Jan Kollár)
  7. IV. Požehnaný život člověka, (Jaroslav Martinec)
  8. LX. Žádost byla Libuše a snaha (František Jaroslav Kamenický)
  9. Ty, který nebem neseš hvězdy svoje (Jan Evangelista Nečas)
  10. LXXVII. Což jsou krásné ruce žehnající! (František Jaroslav Kamenický)