V. Želíme, když meteory hasnou

Jaroslav Martinec

Želíme, když meteory hasnou uchváceny v nejbujnějším letu. Ale hvězdu, jako slunce jasnou, kdo ji vrátí truchlícímu světu? A přec vidím denně výš se pnouti hnusné stvůry na podstavci zlatém. Kdyby k nebi mohli dosáhnouti, snad by slunce poházely blátem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

969. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Labutě. (Xaver Dvořák)
  2. My jsme žili. Den byl zářnou nocí, (Josef Holý)
  3. Přání. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Hvězdám. (Josef Kuchař)
  5. Hvězdnaté nebe. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Tam vysoko... (Růžena Jesenská)
  7. Motiv kosmický. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hvězdy. (Herma Pilbauerová)
  9. Zvuky noční. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  10. VIII. Od modravých hor závrati (Vítězslav Hálek)