II. U dveří jak šelest lupení,

Jaroslav Martinec

II.
U dveří jak šelest lupení, U dveří jak šelest lupení,
zaslechl jsem cosi o půlnoci. V tajemná kdo věří znamení, myslel by, že jakous vyšší mocí objeví se teď i vidění. Láry, fáry! hloupé pověry, Škoda svíčky posvítit si na to. Nejsou-li to jiné příšery, věřitelé nestojí mi za to. 44

Kniha Básně (1872)
Autor Jaroslav Martinec