Píseň volnosti.

Jaroslav Martinec

Píseň volnosti.
Budu Vám zpívat do noty, leč nikdy podle partesů. Já volně zpívám jako pták a píseň krajem roznesu. Za bídný žold já nesloužím, jen z lásky budu sloužit! Já po milosti netoužím a nechci po ní toužit! Kdo lichou chválou povýšen se s hůry na svět dívá, a za kus panské milosti otrockou píseň zpívá, kdo chválíchválí, aby chválen bylbyl, a blbosť učí vzývat: Ten první bude svobodě pohřební píseň zpívat! Ten není Vaším přítelem, kdo za přízeň Vám lahodí, a běda! Chvála pochlebná, kdy s marnivostí závodí! 18 To věřte, kdo jen k chválení své lyry struny ladí, ten zná i zradu velebit a Vás pak jistě zradí! Kdo pláštěm panské milosti se pyšně přiodívá a leskem zlata oslněn otrockou píseň zpívá, kdo slaví, aby slaven bylbyl, a modly učí vzývat: Ten první bude svobodě pohřební píseň zpívat! – Je úkol pěvce nejvyšší, by šlechtil lidskou duši, a volnou píseň, šlechetnou, tu zloba nepřehluší. Kdo učí pravdu velebit a volnosť lidu vzývat: Ten jenom bude porobě pohřební píseň zpívat! 19