Vždyť ty víš!

Jaroslav Martinec

Znáš-li obraz ve svatyni lásky, před nímž stanu v tichém zadumání? Tvůj to obraz, velebnější světic, jež nám kynou svoje požehnání. – Nech ať kleknu před tím svatým zjevem, nech ať hrdá šíje má se skloní. Lásku Tvou ať slavím vyšším zpěvem – Vždyť ty víš, že toužím jenom po ní! Znáš-li místo tiché, osamělé, mohylu a v kruhu pestré kvítí? Slabé tělo hledá odpočinku a tam volno, tam je mílo dlíti! Ó pak přijď a klekni na mém hrobě, nad nímž vrba truchlé větve kloní; svadlá kvítka napoj slzou lásky – Vždyť ty víš, že toužím jenom po ní!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

694. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ty odpouštěj! (Jan Pelíšek)
  2. Sonet – apostrofa. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  4. RANNÍ POBOŽNOST. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 84. Poněvadž Tě ráda mám, (Eduard Just)
  6. Oči panny. (Václav Jaromír Picek)
  7. 138. Znáš-li drobounké to kvítko, (Eduard Just)
  8. V. V den jmenin Svých ó slyšte dítek hlas, (Herma Pilbauerová)
  9. 61. V tento vzácný, svatý den, (Josef Uhlíř)
  10. Školye vlastenecká. (Karel Sudimír Šnajdr)