A moje lampa dohořívá.

Jaroslav Martinec

A moje lampa dohořívá.
Ó setrvejsetrvej, má zmužilosť! Hle, již se schýlil jasný den, již noc svou peruť k zemi sklání a vesmír dřímá blahý sen! Ó setrvej až do skonání! Až bude duch můj uvolněn a volna moje mysl snivá – Již vane duchů šepotání a moje lampa dohořívá! Ó setrvejsetrvej, má zmužilosť! Ó setrvej až do skonání! Však poslední to bude sen, k němuž se těžká hlava sklání! Má zmužilosť, jen setrvání! Vždyť vzejde nový, jasný den, jímž srdce slabé pookřívá! Již vítěz duch se k výši nese, a moje lampa dohořívá! –