IV. Vstalo jitro – den se blížil druhý,

Jaroslav Martinec

IV.
Vstalo jitro – den se blížil druhýdruhý,
Vstalo jitro – den se blížil druhýdruhý,
blaho vlasti co se šířilo. Nad Čechií světla pnou se kruhy, a tu sedum jasným barev duhy, nebe s námi že se smířilo! –
Aj! Vyšel den a Sion náš se skvěje, jak Bůh by sám zas mrtvým život dal. I oheň lásky v prsou již se zňal, a lid můj žalmy v četném kůru pěje! *** Tak to v knize budoucnosti znělo: Živí mrtvé budou buditi, a kde srdce lidské oněmělo, bude kámen za ně mluviti! 42 Však tu lépe srdce, duch kde mluví, a kde národ zpěvem slaví svit! Každým tónem život v krev se leje, každá píseň v blahé srdce spěje, a v té písni národ bude žít! 43