Za horou.

Jaroslav Martinec

Za horou.
Za horou dřímá mladý den zahalen v purpurovém havu. Na víčkách dlí mu růžný sen a červánky věnčí mu hlavu. – Za horou den se probudil, když slunce nad výšinou plálo; a rděl se dlouho mladý den, že se mu o slunci zdálo! 62