VORY JEDOU.

Pavla Maternová

VORY JEDOU.
Vory jedou po vodě v nepohodě, pohodě; na nich braši voraři – ať se plavba podaří! Vory jedou z daleka, však je dálka neleká; kam je cesta, dojedou, znova zase pojedou. [53] Samy druhdy statný les – vezou dříví z lesů kdes; všecky údy spoutány, přec vždy tančí do brány. Slunce, měsíc, moře hvězd jejich pouti průvod jest; a kdy zajde měsíček, vorař dělá ohníček. Vorař táhne,táhne jako pták! Rád se nahne pro svůj hák; opře jej a zasadí, prsa práci nasadí. Má on za dne břeh i kraj, 54 z rána píseň, v šero báj; vždy je soudruh, někdy host –, času, místa vždy je dost. Oč je lepší naše pout? Žel, že nelze takto plout: čistý vzduch a známou zem – a s tak prostým břemenem! 55

Kniha Na nábřeží (1897)
Autor Pavla Maternová