V SRPNU.

Pavla Maternová

V SRPNU.
Na polednách slunce hoří, slunce žhavé. Stromy moří, zemi moří, z nás ubohých cihly tvoří, rudé cihly pravé. Kol do kola: „Žízním!“ spráhlé volá listí. Mráčky náhlé spějí, táhlé, kamsi v modro neobsáhlé, zas se nebe čistí. Nikde větru, nikde vánku, nikde rosy! Vše jak v spánku. „Obrať stránku, kéž už zříme do červánků!“ ptáčci nebe prosí. Život jen je na plovárně, život zlatý! Co v tom parně? Bádáš marně. Jenom řeka blahodárně okřídlí tvé paty. [79] Léthe naše! Buď nám zdráva, spáso v létě. K tobě, hravá, kolébavá, vinout chce se naše hlava – jezdit po tvém hřbetě! 80

Kniha Na nábřeží (1897)
Autor Pavla Maternová