III. Jak divuplná noc, jak velekrásná,

Rudolf Mayer

III.
Jak divuplná noc, jak velekrásná, Jak divuplná noc, jak velekrásná,
Když nad tou zemí tichnoucí vychází, Nesmírná jako moře beze hrází, V němž z lodí sterých září světla jasná; Kdy ku zemi se skloní tmavořasná A v každé kvítko slzný demant sází, A šírošíré světlé stíny hází, Vše, vábíc na svá ňadra mírospasná – Když všechno v snivém polosvětle plyne: Tu v srdci sladko mi a přec tak bolno, Že nevím, bol kde začal, slasť kde hyne; V předivné snění myšlení mé taje: Jak světlům nočním, tak mé duši volno, Jíž tušení věčného míru vlaje. 45

Kniha Básně (1873)
Autor Rudolf Mayer