Divná to moc v tvém oku uslzeném,

Rudolf Mayer

Divná to moc v tvém oku uslzeném, Divná to moc v tvém oku uslzeném,
Jak Bůh by v nestvořený svět se díval, A zrůstal svět, kde jeho zrak prodlíval, A šumí les a moře temným stenem. A mně to v srdci puká, člen za členem Se chví a boří, jako jarní příval To z krásných snů, jichž nikdy jsem nemíval, Zkvétá a voní v srdci okouzleném. Já slyším vlny šeptat písně milé, A z dáli vonných cedrů mocné vání, A ptactva zpěv a květů oddychání; Jak světa stvoření to svatá chvíle, A jest mi, jako bych měl ráj ti stvořit, A s celým rájem tím se tobě kořit. 67

Kniha Básně (1873)
Autor Rudolf Mayer