VÍRA.

Karel Mašek

Den za dnem míjí – přešla leta mladá, a ještě touhy v sny mne svádějí; den za dnem míjí – denně tiše padá květ za květem se stromu nadějí. Ne naděje – ty dávno jsou mi cizí, cos jiného s mou srostlo bytostí, pod chmurou dnů mé touze často mizí a zase sluncem z nich se vyprostí. To láska jest – a přes zklamání mnohá v ni víru mám, ač pro mne nesmí kvést, ji v srdci chovám jako svého boha, jenž nezjeví se – ale přece jest.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

224. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Lopatovských lesích. (Bohuslav Květ)
  2. Své ženě. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ULTIMA THULE. (Adolf Červinka)
  4. POSVĚCENÍ LÁSEK. (Antonín Sova)
  5. Taje! (Adolf Heyduk)
  6. DEN V ZÁŘÍ (Viktor Dyk)
  7. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  8. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  9. JARNÍ MOTIV. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LXXXVIII. Stará hruše nahrbena (Jaroslav Vrchlický)