I. Srdce se chvěje,

Karel Mašek

Srdce se chvěje, kolébá lásku – kdo si jí přeje? Dávám ji v sázku! Ta láska moje blud je to starý, v marné ty boje zavolej „vari!“ Nevěř té touze, která mne chvátí – na chvílí pouze bude mi pláti. Pomiluj chvilku, potom jdi dále, zanech tu milku v hoři a žale. Ať si tu pláče, ať si tu vzlyká, – srdce, to ptáče, smutku si zvyká. Pak zvolá znova stará svá slova: Kdo chce mou lásku? Dávám ji v sázku!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

375. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVÉ PÍSNĚ. (Adolf Červinka)
  2. Smutek rozkoše. (František Sís)
  3. III.   To srdce prokláli, a ono ještě bije, (Richard Weiner)
  4. Míť někde v očích světlo sympathie, (Jan Evangelista Nečas)
  5. Večer. ( K. Egor)
  6. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  7. Za Tvoji lásku. ( K. Egor)
  8. Duši. (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  10. DŮVĚRNÉ SLOKY. (Antonín Klášterský)