VII. Jde srdce světa samotou

Karel Mašek

VII.
Jde srdce světa samotou Jde srdce světa samotou
 a cesta zdá se mu tak dlouha a jediným mu průvodčím je rostoucí vždy lásky touha. Jde spolu chvilku naděje, však zahyne, než dojdou k cíli a touha retem žíznivým k pramenům nejbližším se chýlí. Šlo světem srdce tesklivé na budoucnost svou kupíc viny – ó hochu, jak mi líto dnes, že před tebou mne líbal jiný! 35

Kniha Popěvky tulácké (1900)
Autor Karel Mašek