XIII. Kdy – ptáš se – dojdu odměny

Karel Mašek

Kdy – ptáš se – dojdu odměny za všecku lásku svojí? Jediný vlídný pohled tvůj bol mojí touhy zhojí! Až – jak již jednou – ruku svou položíš na mé čelo, by do mých snů tím dotekem svaté se štěstí schvělo. Až – jak již jednou – svoji skráň přitiskneš k mojí skráni, duši mé hříchy odpustíš ve smírném požehnání. Pak dojdu štěstí... Ptáš se však, kdy láska má dojde klidu? Ach, teprve až mne zavrhneš a zoufalost skončí mou bídu.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

3. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kamenem mne tvrdým odbýváš (Josef Holý)
  2. Což je to hřích? (Jan Červenka)
  3. Své ženě. (Josef Václav Sládek)
  4. Ó, CHTĚL BYCH... (Julius Zeyer)
  5. ÚTĚCHA. (Karel Mašek)
  6. XXI. Žebráka potkal jsem, druha druh, (Jaroslav Vrchlický)
  7. XIV.   NOČNÍ BDĚNÍ. (Richard Weiner)
  8. Na hřbitově. (Josef Pachmayer)
  9. MODLITBA. (Karel Mašek)
  10. V zoufalý večer. (Josef Pachmayer)