XIII. Kdy – ptáš se – dojdu odměny

Karel Mašek

XIII.
Kdy – ptáš se – dojdu odměny
Kdy – ptáš se – dojdu odměny
za všecku lásku svojí? Jediný vlídný pohled tvůj bol mojí touhy zhojí!
Až – jak již jednou – ruku svou položíš na mé čeločelo, by do mých snů tím dotekem svaté se štěstí schvělo. Až – jak již jednou – svoji skráň přitiskneš k mojí skráni, duši mé hříchy odpustíš ve smírném požehnání. Pak dojdu štěstí... Ptáš se však, kdy láska má dojde klidu? Ach, teprve až mne zavrhneš a zoufalost skončí mou bídu. 41