VIII. Už mám tu modrou čepici,

Karel Mašek

VIII.
Už mám tu modrou čepici,
Už mám tu modrou čepici,
pohleďte jak mi sluší, na hlavu jak ji posadímposadím, jiný jsem, na mou duši!
Brzy mne s muzikou odvedouodvedou, regiment náš kde leží, tam si na naší vesnici vzpomenu jenom stěží. Tak už si vemte, tatíčku, všecko, co bylo mou prací, naposled dneska synek váš s pluhem se z pole vrací. Naposled češe ve stáji ty vaše vrané koně, zejtra už placený čeledín musí si přijít pro ně. 18 Naposled pro ně nasekám píce v těch našich lukách, – však se vám brzy zasteskne po těch mých pilných rukách. Na roky tři a na dýl snad budete o ně chudší, na vojně teď váš synáček jiným se věcem učí. 19