III. Podzimní večer v údolí

Karel Mašek

III.
Podzimní večer v údolí
Podzimní večer v údolí
v sychravé mlze splýval, hoch pásl krávy na poli a práskal si a zpíval.
Ó počkej hochu, za pár let až podzim se zas vrátí, už nebudeš tu zahálet, čas jinou službu dá ti. Však dovedou tě najíti vojenští velcí páni, barevný kabát dají ti, barevné lemování. A až se domů navrátíš z té vojny za tři leta, tvůj domov bude cizím již a po tvém štěstí veta. 9 Svět duši, srdce promění, jím domov bude malý a bujné tvoje hýření tak mnohou chvíli zkalí. V tvém srdci bude jináče, v něm tvoje milá zhyne, a nad kolébkou zapláče tak mnohé děvče jiné. A v pitce, hře a v bitkách též noc za nocí se ztrácí, a jednou z rána nalezneš svou ruku slabou k práci. A jeseně jdou stále už a s nimi bída kletá – ó čím to platí mladý muž za veselá tři leta! 10