XI. Když na vojnu jdou vojáci,

Karel Mašek

XI.
Když na vojnu jdou vojáci, Když na vojnu jdou vojáci,
 strach mají v srdci, chudáci, jak nový svět je pohostí svou starostí i radostí. A než překročí domu prah, chce matička ten sejmout strach a v srdce své, tak smutné již, chce ještě tuto složit tíž. Na srdci, ústech, u čela mu svatý křížek udělá, pak slzám, knize modlící, svou duši svěří plačící. A v radosti i nesnázi jej modlitbou svou provází, ať přijde týž, ať pozměněn, vždy její láska roste jen. 22 A bez matky kdo je a sám, ať na hřbitov k ní zajde tam, na hrobě jméno vysloví a srdce její odpoví. I pod hlinou to ucítí, že starost v srdci kotví ti, svým mírem tebe zastírá – vždyť láska její nezmírá. 23
Básně v knize Popěvky tulácké:
  1. I. Už říjen je, a listí stromů
  2. II. Tramtara, tramtara, ram tam tam
  3. III. Podzimní večer v údolí
  4. IV. Vojáci – ach, to jsou páni,
  5. V. Na vojáky jsem si hrál,
  6. VI. Svázala raneček,
  7. VII. Až já na tu vojnu půjdu
  8. VIII. Už mám tu modrou čepici,
  9. IX. Šli vojáci z execírky domů,
  10. X. Vojáci jsou páni, ovládají svět,
  11. XI. Když na vojnu jdou vojáci,
  12. XII. (Epilog zpěvákův.)
  13. I. Srdce se chvěje,
  14. II. Na mou lásku každý snadno zapomíná,
  15. III. Na palouku života
  16. IV. Propletu si vlasy
  17. V. Západ v šeru hyne,
  18. VI. Tys děl, že máš mne rád?
  19. VII. Jde srdce světa samotou
  20. VIII. Přišli jsme pozdě – ah, pozdě tak
  21. IX. Co kdy v mém srdci bylo,
  22. X. Chci, bys věděl, že mé lásce
  23. XI. Nech mne jíti s Tebou,
  24. XII. S časem se srdce mé sváří,
  25. XIII. Kdy – ptáš se – dojdu odměny
  26. XIV. Když z večera klečím Ti u nohou,
  27. XV. (Nápis na hrobě v zemi neposvěcené.)
  28. I. Tulácké srdce –
  29. II. Ó štěstí, vím teď, že jsi pohostinným,
  30. III. Byl jeden zpěvák mladý,
  31. IV. Do dvora přišli cikáni
  32. V. Staral se chudej s chudou,
  33. VI. Bojím se samoty – nechte mne jít
  34. VII. Když srdce blaží lásky vznět,
  35. VIII. Ó poutníče, s nímž štěstí
  36. IX. Včera štěstí – dneska žal,
  37. X. Po touhách i plese
  38. XI. To símě smutku zrádné
  39. XII. Bludům všem jsem výhost dal,