JULIUS ZEYER.

Karel Mašek

Ó Káčo Vidím ve snách tvoji tvář(J5m) tvé hnědé líce z kterých turmalín(J5m) tvých očí zářil vidím vlasů noc(J5m) a korál rtů a mandle zubů tvých(J5m) a bílé rámě režná halena(J5m) se svezla s něj a ňadro bělostné(J5m) pak odhalila v kteréž dravý spár(J5m) kdys zaryl rudý kocour divoký(J5m) Zde běhala jsi v stínu bílých měst(J5m) a z hrdla tryskal smích jak fontána(J5m) když chrlí k nebi jasné vody proud(J5m) tu v kašně staré jsi se shlížela(J5m) k níž chodila jsi s putnou pro vodu(J5m) tu vyrostla jsi ze svých dětských her(J5m) ve sličnou bájnou růži čarovnou(J5m) a v pološeru šepotavých lind(J5m) tu sedávala Káča samotna(J5m) a její kocour velký zrzavý(J5m) byl jejím druhem věrným jediným(J5m) Však kouzlo lásky slétlo v ňadro též(J5m) a sladká touha srdce rozechvěla(J5f) a často hlubý vzdech se vydral z rtů(J5m) a předmět její sladkodechých snů(J5m) se Jo Han Šo Ran nazýval a byl(J5m) pastýřem stád Znal sladké písní pět(J5m) a ty jí nakanuly do duše(J5m) jak vonná ambra v květnu měsíci(J5m) jež kane z rány bělorouchých bříz(J5m) Však za svým stádem v sinou dálavu(J5m) kdys Jo Han Šo Ran šel a zůstala(J5m) tu sama v domově s kocourem svým(J5m) a s nejistotou zda ji miluje(J5m) A kdysi noc to byla bouřlivá(J5m) se zjevila jí matka nebožka(J5m) a podala ji prsten čarovný(J5m) Káče se hrůzou vlasy ježily(J5m) Ten prsten v cestu hoď tak pravila(J5m) a dojdeš cíle štěstí poklidu(J5m) Pak zmizela A Káča vstala hned(J5m) a našla prsten vrhla na cestu(J5m) a hle on plál jak hvězda nebeská(J5m) a v před se bral a ona za ním šla(J5m) A putovala srázy skalami(J5m) jež s tváří fantastických netvorů(J5m) se stavěly jí drze do cesty(J5m) a utíkala hrůznou pustinou(J5m) a divými cizími krajemi(J5m) kde rostly místo stromů zvířata(J5m) a ryby po zemi tu chodily(J5m) a stromy plavaly ve proudech vod(J5m) a ptáci mluvili a místo nich(J5m) ve vzduchu lidé jen se vznášeli(J5m) však místo hlavy měli pouze nos(J5m) A děsné obludy jí hrozily(J5m) však ona mužně k předu brala se(J5m) vždyť stále prsten zval ji na pochod(J5m) Ó utíkej Ó Káčo utíkej(J5m) A utíkala Přišla posléze(J5m) v kraj úrodný kde jasně zlatistá(J5m) ta slunce lampa sladce zářila(J5m) na smaragd palouku z nějž báječné(J5m) a čárné vyrůstaly květiny(J5m) ta z jediného byla onyxu(J5m) ta z ametystu a ta z opálu(J5m) ta plála safírem ta rubínem(J5m) a nenufárů listy ohromné(J5m) a ptáci létali tu duhoví(J5m) a jejich zpěv zvuk aeolových harf(J5m) Tam jednorožci bílí pásli se(J5m) roh jejich zlatý byl i kopyta(J5m) a stáda gazel turů jaků sfing(J5m) zde krásně je ó zde je jistě on(J5m) A Káča stanula zde spása jest(J5m) V tom slyšela za sebou těžký dech(J5m) ohlédla se a krev v ní stydnula(J5m) Hle její kocour starý zrzavý(J5m) se za ní hnal jak divá furie(J5m) zrak krví plál a jisker kaskády(J5m) sršely z zježeného ohonu(J5m) a na Káču zas prsten zazářil(J5m) Ó utíkej ó Káčo utíkej(J5m) hle honí tě tvůj zdivočilý druh(J5m) A prchala a nastal divý hon(J5m) Na onom z drahokamů palouce(J5m) nepocítila noha únavy(J5m) a ona utíkala dál a dál(J5m) a kocour chytiti jí nemohl(J5m) Tak lítli oba v němém úžasu(J5m) k nim pohlížela stáda bílých koz(J5m) a jednorožců velbloudů a sfing(J5m) V tom vzkřikla Káča plesně jásavě(J5m) jak rajky hlas to létlo údolím(J5m) a ozvěna to v dálku zanesla(J5m) Hle tam stál bílý mramorový chrám(J5m) vchod k němu střežilo dvé zlatých lvů(J5m) a na stupních hle seděl on ach on(J5m) Ba onen muž to Jo Han Šo Ran byl(J5m) tam na píšťalu pískal syringu(J5m) a k tomu zpíval píseň milostnou(J5m) Tu v plesu Káča na mžik postála(J5m) a rozpjala svou náruč bělostnou(J5m) však běda ha ó sudbo děsivá(J5m) V tom mžiku divý kot ji dohonil(J5m) a v ňadra vryl jí ostré spáry své(J5m) a v hrdlo zuby horké krve proud(J5m) z něj vytryskl a Káča poklesla(J5m) na báječný ten luh ty poklady(J5m) jak ulomená bledá lilie(J5m) a došla cíle štěstí poklidu(J5m) Tu lesy zahučely žalostně(J5m) a ptáci mlčeli zpěv pohřební(J5m) se linul zvolna z táhlých hrdel jich(J5m) a přicházely sfingy gazelly(J5m) a lízaly Káčina čela běl(J5m) a na bělostných ňadrech Káčiných(J5m) umíral tiše kocour zrzavý(J5m) jsa proklán dýkou Jo Han Šo Rana(J5m) Jak divý Jo Han Šo Ran přiběhl(J5m) a chorál smuteční jí zapěl pak(J5m) a všecko proklínal ve zpěvu tom(J5m) u louku nebe peklo kocoura(J5m) a sebe osud a při kletbě té(J5m) kol Hymalajské hory pukaly(J5m) a divý vír je házel k nebesům(J5m) a v požár vzňal se mramorový chrám(J5m) a anděl vyletěl z něj šedivý(J5m) to anděl smrti Jo Han Šo Ranu(J5m) svou lednou rukou sáhl na srdce(J5m) a Šo Ran kles v trávy smaragdu(J5m) v tom bájném kraji Šo Ran s Káčou svou(J5m) v klid spočinuli věků na věky(J5m)

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

28. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pudlík. (Václav Svatopluk Štulc)
  2. None (Viktor Dyk)
  3. J. S. MACHAR. (Karel Mašek)
  4. Na starém dvoře, opuštěn války bouří byl, (Josef Holý)
  5. 2. Paula. (Jaromír Březanovský)
  6. ADOLF HEYDUK. (Karel Mašek)
  7. MINOTAUROS. (František Kvapil)
  8. IRMA GEISSLOVA. (Karel Mašek)
  9. 196. Nadšení. (Jan Petr Jordan)
  10. 130. Mělo pak to děcko v ruce pravé (Jan Kollár)