Proslov.

Xaver Menhard Litoměřický

Proslov.
Kaštany, trnky, šípky rostou jen divoce, – kyticí prostou z nich nezhrdne snad čtenář milý? Jiní mu arci sladké ovoce v slupce hladké již k potěšení předložili... A tuším asi, co se stane: „Ovoce divoké a plané, to sotva může vhod být komu“ – snad čtenář mnohý řekne. A kritika mne sekne: „A nejedlé, nechutné k tomu!“ [5]