Na Jaroslava Kvapila.

Xaver Menhard Litoměřický

Na Jaroslava Kvapila.
On „mystické“ rád básně píše – u něho „noc má plno hladu v břiše,“břiše“, „houf chimér v cestu vybíhá a štěká,“štěká“, fantomů roj kde „vášní šílí“ – snad i heká, – a „v tónech ospalých zas vzpomíná si“ na „mrtvou lunu,“lunu“, „nočních fial“ krásy, jež rostou „z bařin snů“ a „starých hrobů skrýše“ při „záři měsíce, jež dolů padá tiše“ – – on „mystické“ rád básně píše. „Voskové prsty tlukou do kytary,“kytary“, „noc vlasů jedovatá“ šíří ostré páry, mu „vůně snů nad hlavou šumí“ (ať třeba čtenář tomu nerozumí!); vše dohromady „mrtvou vůni“ dýše – – – on „mystické“ rád básně píše... 18