„Růže.“

Xaver Menhard Litoměřický

„Ó, růže krásná,“ dívce děl, já miluji tě vřele; tě milovat, tě pěstovat bych chtěl po žití celé. Mou budeš-li, mne učiníš nejblažším smrtelníkem; ó, rci, chceš život pro celý bych byl ti zahradníkem?“ A „růže“ „Ano“ zašeptla v lehýnkém uzardění... On myslil, štěstí takému že v světě rovno není... Však krátce na to zůstavil „růžinku“ opuštěnu... Proč „růže“ pro něj ztratila tak náhle všechnu cenu? Proč ji, kterou tak miloval, opustil nenadále? – Aj, zvěděl, že již „růžinka“ kdys měla – „poupě“ malé...

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

777. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Růži zřel jsem v květném sádku, (Josef Uhlíř)
  2. 65. Tak jako druhdy za svých mladých let, (Eduard Just)
  3. LXII. Stoje, vděčný smyslolude! (František Ladislav Čelakovský)
  4. Upřímná rada. (František Hajniš)
  5. Žehnej pouti Tvojí (Emanuel Züngel)
  6. 3. Rozkoš a naděje. (František Sušil)
  7. 26. (S kyticí.) (Josef Uhlíř)
  8. 44. Ač venku mrazný vítr fučí, (Josef Uhlíř)
  9. 11. (S růžovým trsem ve květníku.) (Josef Uhlíř)
  10. Když své dítě nosím. (Adolf Heyduk)